Jednací sál Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku | foto: Profimedia.cz

Styděli se, jak hlasují, tak šli tajně. Bič na eurolobbing ale prošel

  • 89
K nezvyklému tajnému hlasování sáhli ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu. Před veřejností na přání pravice skryli, kdo nezvedl ruku pro zpřísnění pravidel pro setkávání s lobbisty. To přesto nakonec prošlo, uvedla televize Euronews, podle níž se legislativu EU snaží ovlivnit až 15 000 lobbistických organizací.

Kdo jak hlasoval, se v europarlamentu běžně zaznamenává. Poslanci ze středopravicové Evropské lidové strany ale již dříve požádali o tajné hlasování. Kritici to označili za „bizarní a nepřijatelné,“ přesto parlament o dvou změnách týkajících se lobbingu hlasoval tajně. 

Zpřísnění i tak odsouhlasilo 380 poslanců, proti jich bylo 224, informovala stanice Deutsche Welle. Parlament má celkem 751 členů.

Zpřísnění prosazovali původně hlavně Zelení. Podporu mu deklarovali i sociální demokraté, levice a euroskeptici. Proti se stavěli zejména lidovci a liberálové. 

Podle Euronews by se poslanci měli nově stýkat pouze s registrovanými lobbisty. Zpravodajové a stínoví zpravodajové zákonů, šéfové parlamentních výborů a vedoucí poslaneckých klubů budou muset všechny schůzky zveřejňovat. Tito poslanci mají totiž rozhodující roli v tvorbě legislativy.

Ostatní poslanci jsou vyzváni ke stejné transparentnosti, není to pro ně ale povinnost.

Za registrované lobbisty se považují ti, kteří jsou v Rejstříku transparentnosti, který EU vytvořila v roce 2008. Jde o veřejnou databázi zájmových či nátlakových skupin, které se snaží ovlivnit unijní agendu.

Rejstřík vznikl v reakci na stížnosti na nedostatek transparentnosti v rozhodování EU. Kritiky ale plně neuspokojuje. Registraci totiž neukládá zákon a lobbovat v EU lze i bez ní. Chybí také kontrola toho, zda subjekty v rejstříku uvádějí přesné a aktuální informace. Odborníci například předpokládají, že lobbisté oznamují jen zlomek částek, které vydávají na dosažení svých cílů.

Parlament jako eldorádo lobbistů

Německý magazín Der Spiegel označil europarlament za „eldorádo pro lobbistický sektor“. Zastánci nově přijatých opatření doufají, že to změní.

„Nové pravidlo transparentnosti parlamentu je významným krokem vpřed pro evropskou demokracii,“ uvedl zelený europoslanec Sven Giegold. „V budoucnu budou mít občané jasno o vlivu lobbingu na zákony,“ dodal podle serveru Politico

Europoslanci se chlubí úspěchy. Někdy jsou spíš jako lobbisté, říká politolog

„Bylo by špatným vtipem, konat netransparentní hlasování o pravidlech pro větší transparentnost,“ prohlásil sociálně demokratický europoslanec Jo Leinen ještě před tím, než parlament k tajnému hlasování skutečně přistoupil. 

K nejhlasitějším odpůrcům zpřísnění patřil lidovecký europoslanec Daniel Caspary. Ten označil přijatá opatření za nepraktická a nerealistická. Vyjádřil obavu, že omezí přístup občanů k jejich voleným zástupcům. Podle něj musí být nadále možné jednat s představiteli firem, aniž by se to hned dostalo na veřejnost. Casparyho výhrady odmítla nevládní organizace Transparency International.

Tajné hlasování hájil Caspary tím, že jeho kolegové i z jiných klubů se cítí pod tlakem svých předsedů i občanů. Ve veřejném hlasování by se prý báli nezvednout ruku pro zpřísnění. 

Evropská lidová strana mezi svými 217 europoslanci sdružuje například německé křesťanské demokraty kancléřky Angely Merkelové a zástupce KDU-ČSL a TOP 09. 

Loni v listopadu vydala Deutsche Welle analýzu, z níž vyplývá, že na lobbing v EU padly za poslední necelé dva roky přes dvě miliardy eur (téměř 52 miliard Kč). Nejvíc z těchto peněz pochází od subjektů v Belgii, Německu a Itálii. Z nečlenských zemí EU se politiku Bruselu snaží nejvíc ovlivnit firmy ze Spojených států.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video