Přes dvě miliardy eur padly na lobbing během 21 měsíců od ledna 2017 do září 2018. Přibližně 89 procent z této částky vynaložily subjekty z EU.
Přes 500 milionů eur pochází z Belgie a přes 200 milionů z Německa a Itálie. Prvenství Belgie, v jejíž metropoli Bruselu orgány EU sídlí, ale nezpůsobily belgické podniky. Země je zdrojem tolika peněz na lobbing proto, že v ní má kanceláře řada významných nadnárodních firem i sdružení. Například americké subjekty investovaly na lobbing prostřednictvím bruselských zástupců 14,6 milionů eur.
Které země nejvíc utrácejí za lobbing v EU
Lobbisté ze zemí mimo EU tvoří devět procent registrovaných zájmových skupin. Z celé částky vydané na lobbing na ně připadá 11 procent.
Zdaleka nejvíc, konkrétně 120 milionů eur, utratily za lobbing v EU subjekty se sídlem v USA. S dlouhým odstupem následuje Švýcarsko a na třetím místě Norsko. Čína je pátá a Rusko až osmé.
Výdaje na lobbing v EU z mimounijních zemí
„Jako země Evropského hospodářského prostoru, státy jako Švýcarsko, Norsko a Island mají mnohem větší hmotný zájem na pravidlech jednotného trhu, neboť se přímo uplatňují v jejich příslušných ekonomikách. Na rozdíl od členských států EU nemají možnost hlasovat o nové legislativě. Lobbing subjektů z těchto zemí je jedním ze způsobů, jak ovlivnit rozhodování EU,“ uvedl Raphaël Kergueno z bruselské kanceláře Transparency International.
Lobbing ze Silicon Valley bobtná
Mohutný lobbing z USA vysvětlil Kergueno kroky EU v oblasti autorského práva a ochrany osobních údajů, které mají dopad daleko za hranicemi Evropy. „Vedoucí úloha EU v regulaci on-line aktivit, která by mohla nastavit standardy ve světové ekonomice, může mít dlouhodobé účinky na obchodní strategie amerických společností,“ doplnil.
Nedávná studie Transparency International došla k závěru, že přímých lobbistických aktivit společností ze Silicon Valley přibylo od roku 2014 do roku 2017 o 278 procent. Souvisí to s uplatňováním nových unijních regulací a se spory, které vede Evropská komise s americkými technologickými giganty.
Komise například loni udělila vysokou pokutu firmě Facebook, která podle unijní exekutivy klamala při svém převzetí aplikace WhatsApp. Komise zároveň prosazuje novou „digitální daň“ pro internetové obry jako Facebook a Google. Členské země EU se ale na navrženém opatření stále neshodly.
Přiznaný lobbing je jen špičkou ledovce
Kergueno míní, že asijské země neinvestují tolik do lobbingu, protože pro prosazování svých zájmů upřednostňují dvoustranná mezivládní jednání. Duncan Freeman z univerzity College of Europe tvrdí, že v Číně tradice lobbování neexistuje. „Čínské firmy nelobbují u vlády stejně jako se to děje v USA a v Evropě,“ poznamenal s tím, že čínské podniky zejména nevidí důvod k najímání externích lobbistů.
Německá stanice Deutsche Welle vychází z Rejstříku transparentnosti, který EU vytvořila v roce 2008. Jde o veřejnou databázi zájmových či nátlakových skupin, které se snaží ovlivnit unijní agendu.
Rejstřík vznikl v reakci na stížnosti na nedostatek transparentnosti v rozhodování EU. Kritiky ale plně neuspokojuje. Registraci totiž neukládá zákon a lobbovat v EU lze i bez ní. Chybí také kontrola toho, zda subjekty v rejstříku uvádějí přesné a aktuální informace. Odborníci předpokládají, že lobbisté oznamují jen zlomek částek, které vydávají na dosažení svých cílů.
