Mumii nalezli už v roce 1949 ve zdi kostela v ekvádorském městě Guano. Dobře zachovalé pozůstatky neznámého muže nepřestávají od té doby zajímat vědce ani fanoušky legend.
Letos se na mumii zaměřil Charlier se svým týmem, který ji snímá speciálním scannerem. Hledá tak stopy k dějinám nemocí, napsala agentura Reuters s tím, že experti mumii hodlají prohlédnout i pomocí metod radiografie, endoskopie a uhlíkového datování. Její kompletnější obraz by chtěli získat v příštích měsících.
Předběžná zjištění zahrnují nález zánětlivého onemocnění v kostech muže. Patrně jde o revmatoidní polyartritidu, která na americkém kontinentu řádila už před příjezdem Kryštofa Kolumba. V Evropě a Asii byla ve stejné době vzácností. Vědci se domnívají, že ji do Evropy zavlekli vracející se španělští dobyvatelé „nového světa“.
Mumie by mohla pomoci i najít lék na artritidu, uvedl americký list The New York Post. Podle Charliera je pravděpodobně i studnicí informací k dalším nemocem. „Ten člověk zřejmě odpovídá době, kdy se tyto dva světy potkaly a vyměnily si (choroboplodné) zárodky,“ řekl španělské agentuře EFE v narážce na pronikání Evropanů do Ameriky.
Testy již také určily pravděpodobnou příčinu smrti muže. Byla jí nejspíš pištěl v oblasti brady, která se změnila v hnisavé ložisko.
Dosud se věřilo, že muž byl španělským mnichem jménem Lazaro de Santofirmia. Jeho oblečení ale nasvědčuje tomu, že šlo o boháče, zapochyboval o převládajícím mínění jihoafrický server News24.com.
Nejasnosti panují i ohledně věku, kterého se mumifikovaný dožil. Podle Reuters skonal dokonce až ve zhruba 90 letech. Jde-li ale opravdu o de Santofirmia, tak ten zemřel už kolem 45 roku života, podotkla EFE.
Ostatky jsou ve výborném stavu proto, že je zeď chránila před krysami a mouchami. Lidé na mumii narazili poté, co kostel poničilo zemětřesení.
Dvaačtyřicetiletý Charlier zkoumal kromě Hitlerových pozůstatků i zbytky spáleného těla, údajně patřící Johance z Arku. Tuto domněnku ale vyvrátil. Podílel se i na rekonstrukci tváře Maximiliena Robespierrea.
