„Nikdy jsme nevěděli, jestli to je Djehutynakht nebo jeho paní,“ uvedla Rita Freedová, kurátorka Bostonského muzea výtvarných umění, která od roku 1920 uchovává zbylý obsah jejich hrobky. Podle ní se jedná o jeden z velkých objevů a zároveň o svědectví technologického pokroku při testování DNA.
Záhadu rozlouskli forenzní vědci FBI, kteří na identifikaci použili pokročilou technologii sekvenování DNA. Nakonec se ukázalo, že hlava mumie je mužská a patří místodržícímu, napsalo The Independent.
Své závěry a veškeré nálezy FBI publikovala ve vědeckém časopisu Genes. |
Odhalení se podařilo bioložce a forenzní vědkyni Odile Loreilleové, která vyvrtala do extrahovaného zubu díru a získaný prášek z něj rozpustila ve speciálním chemickém roztoku. Roztok následně zkoumala pomocí speciálního stroje na analyzování DNA. Pomocí poměru pohlavních chromozomů nakonec dokázala určit, že se jedné o mužskou lebku.
„Nemyslela jsem si, že to bude fungovat. Předpokládala jsem, že biologický materiál bude už hodně degradovaný nebo že jej nebudu mít dostatek na analýzu,“ řekla CNN. „Nakonec jsem byla příjemně překvapená,“ dodala. „Měli jsme štěstí.“
Kvůli stáří hlavy bylo získání DNA velmi složité, neboť molekula s naším genetickým kódem se rozkládá v průběhu času a zejména v teplejším prostředí. Většina vědců si tak myslela, že kvůli těmto zhoršeným podmínkám nepůjde DNA získat.
Egyptoložka: Našli jsme detaily k výrobě mumií, luštit v hrobce je jako sen |
Lebku mumie navíc poškodili lupiči, kteří se dostali do hrobky, kterou zčásti vykradli. Vzali si vše cenné a zbytek zničili. Poškození na lebce způsobili i archeologové, když se snažili odhalit, komu patří.
Poslední pokusy o identifikaci provedli na přelomu tisíciletí, kdy muzeum v Bostonu předalo lebku massachusettské nemocnici. V roce 2005 nemocnice provedla CT vyšetření, později se pokusila, obdobně jako Loreilleová, získat DNA ze zubů, ovšem oba pokusy nepřinesly žádné výsledky.
Až teprve potom do hry vstoupila FBI. „Není to tak, že by FBI měla zvláštní jednotku, která pracuje na historických případech,“ uvedl ředitel, která má oddělení zabývající se genetickým materiálem na starost. „Jde jen o to, že se snažíme vyvíjet naše postupy s využitím historických položek,“ dodal.
