Slovinský plot běžence neodradil, za den jich dorazilo deset tisíc

  13:22aktualizováno  13:22
Během středy a čtvrtečního rána přišlo do Slovinska dalších deset tisíc migrantů, což naznačuje, že výstavba zátarasů na hranicích s Chorvatskem je neodradila. Chorvatsko si navíc stěžuje, že plot zasahuje na jeho území. Od poloviny října dorazilo do Slovinska celkem sto osmdesát tisíc běženců.

Slovinští vojáci staví zábrany na hranicích s Chorvatskem u obce Gibina (11. listopadu 2015). | foto: Reuters

Slovinsko začalo ve středu budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají dvoumilionové zemi pomoci zvládat proud žadatelů o azyl pocházejících většinou ze Sýrie a z Afghánistánu.

Podle premiéra Mira Cerara nepůjde o uzavření hranic, Lublaň prý chce jen „usměrnit tok migrantů“. Bariéra vysoká 1,8 metru by podle slovinských médií měla stát hlavně v místech, kde je pro běžence přecházení hranice nejsnazší.

Fotogalerie

Podle Chorvatska, přes které uprchlíci do Slovinska proudí, je však krok Lublaně zbytečný a jedná se o plýtvání penězi. Chorvatské úřady navíc tvrdí, že slovinský plot na sedmi místech zasahuje do chorvatského území, a požadují, aby byl odstraněn. Lublaň to popírá.

Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pusićová podle svého čtvrtečního prohlášení doufá, že Slovinsko plot ze sporných oblastí odstraní. Lublani bude podle ní ve čtvrtek zaslána i oficiální protestní nóta.

Stejný problém prý Chorvatsko řešilo s Maďarskem, které rovněž na hranicích kvůli migrační vlně zřídilo plot. „Reagovali jsme stejně a Maďarsko plot odstranilo,“ uvedla Pusićová. „Stejnou reakci očekáváme od Slovinska,“ dodala.

Slovinci začali se stavbou plotu v úterý 11. listopadu:

O napjaté situaci na hranicích by měli ve čtvrtek jednat slovinský prezident Borut Pahor a jeho chorvatská kolegyně Kolinda Grabarová Kitarovićová.

Švédsko kvůli migrační krizi zavedlo hraniční kontroly

Švédsko od čtvrtečního poledne zavedlo dočasné kontroly na svých jižních hranicích v reakci na mohutný příliv uprchlíků do země. Informovalo o tom švédské vydání internetového deníku The Local. Opatření bude platit deset dní s tím, že může být prodlužováno.

Kontroly probíhají na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a z Německa. Švédská policie ve čtvrtek vyzvala lidi, kteří cestují ze sousedních zemí do Švédska či opačným směrem, aby si s sebou vzali pasy nebo jiné identifikační dokumenty.

Uprchlická krize

Stockholm chce tímto způsobem zajistit, že uprchlíci přicházející do Švédska budou náležitě registrováni. Cílem opatření je „znovu nastolit na švédských hranicích pořádek“, uvedl ve čtvrtek švédský premiér Stefan Löfven na summitu o migraci na Maltě. „Při přijímání uprchlíků musí být pořádek,“ dodal s tím, že partneři Švédska ze zemí Unie rozhodnutí Stockholmu chápou.

Běženci budou mít podle švédských úřadů nyní možnost ve Švédsku požádat o azyl, vrátit se do své vlasti, nebo zvolit jinou trasu do cílové země - zpravidla Norska či Finska - než přes švédské území.

Most přes Öresund mezi Dánskem a Švédskem denně využije na dvacet tisíc aut a zatím není jasné, nakolik hraniční kontroly ovlivní každodenní dojíždění do zaměstnání tisíců lidí, kteří bydlí v jedné ze zmíněných severských zemí a pracují v druhé.

Na opatření se také připravují úřady severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde by mohla zůstávat část uprchlíků původně mířících do Švédska. Ve městech Kiel, Lübeck a Flensburg byla vybudována nouzová ubytovací zařízení. V říjnu přes Šlesvicko-Holštýnsko proudilo denně asi tisíc migrantů, z nichž většina mířila právě do Švédska.

Švédský ministr vnitra Anders Ygeman oznámil opětovné zavedení pasových kontrol ve středu večer. Švédsko se svým rozhodnutím připojuje k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně své hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemsko. Ostrahu hranic posílila také Česká republika.

Před necelými třemi týdny švédská vládní koalice uzavřela dohodu se čtveřicí hlavních opozičních stran, podle níž bude Stockholm udělovat uprchlíkům dočasná povolení k pobytu místo dosavadních trvalých.

Mluvčí švédské strany Zelených Magda Rasmussonová ve čtvrtek zdůraznila, že zavedení hraničních kontrol „neznamená, že by se pro příchozí nějak měnilo právo požádat o azyl“. Hlavní švédské opoziční uskupení Umírněná koaliční strana, které v poslední době přitvrdilo svůj postoj k běžencům, uvedlo, že nové opatření bude nedostatečné.

Švédsko patří spolu s Německem k unijním státům, které přijímají nejvíce běženců. Do země, která má zhruba 9,8 milionu obyvatel, od začátku roku dorazilo celkem 122 tisíc běženců. Švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde 160 až 190 tisíc, a již dříve varoval, že dalším běžencům nedokáže zajistit střechu nad hlavou.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Magnetický pól chvátá k Rusku a vědci tápou. Možná hrozí přepólování

Posun severního magnetického pólu (30. 12. 2009)

V zemském nitru se něco děje. Severní magnetický pól Země se přesouvá od Kanady směrem k Rusku a jeho pohyb je čím dál...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Utajená auta policie lze snadno odhalit. Jejich značky chybí v databázi

Ilustrační snímek

Policejní sledovači mají poněkud nečekaný problém. Je jím nenápadná vyhledávací databáze České kanceláře pojistitelů. V...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Další z rubriky

Britové za války své africké vojáky šidili, bělochy platili třikrát lépe

Afričané se v řadách britské armády zapojili do bojů v Barmě. Snímek je z roku...

Více než půl milionu černošských afrických vojáků, kteří za druhé světové války bojovali v řadách britské armády,...

Invaze do Afghánistánu byla povinnost, hájí Kreml Rudou armádu

Rezavé sovětské tanky v afghánském Heratu. (25. listopadu 2010)

Kreml v pátek potvrdil snahu rehabilitovat Rudou armádu za invazi do Afghánistánu v roce 1979, označil ji za...

Střelec s laserovým zaměřovačem zabil v USA jednoho člověka, čtyři zranil

Bezpečnostní složky zasahovaly při střelbě v americkém městě Aurora západně od...

Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádala střelba v severoamerickém státě Illinois. Hlášení o „aktivním střelci“...

ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí
ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí

Začátek nového života přináší do rodiny spoustu radosti, ale i starostí. Doprovází ho obavy o zdraví, změna režimu a zařizování nezbytné výbavičky pro miminko. Pomoc přichází z nejrůznějších stran. Od rodiny, přátel. Víte ale, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí maminkám až 3 000 Kč?

Najdete na iDNES.cz