Gordon Brown nejprve navštívil armádní základnu Massereene, kde se sešel s jejím velitelem Georgem Nortonem a s vojáky, kteří byli svědky atentátu. Poté zamířil do metropole Belfastu na jednání s představiteli severoirské vlády.
"Zabití dvou vojáků odštěpeneckými republikány v Severním Irsku nenaruší mírový proces," prohlásil Brown. "Viděl jsem tu dnes jednotu lidí Severního Irska a jednotu politických stran, které budou nadále spolupracovat," dodal. Podobně se podle agentury Reuters snažil uklidnit situaci i jeden z vysoce postavených armádních činitelů prohlášením, že se britští vojáci do ulic Ulsteru nevrátí.
Severní Irsko zažilo o víkendu první smrtelný atentát na britské vojáky za posledních 12 let. Při střelbě na vojenské základně severně od Belfastu zemřeli dva muži. Další dva vojáci a dva poslíčci s pizzou skončili v nemocnici. Jeden z nich je údajně Polák a je v kritickém stavu. Armáda už zveřejnila jména obou obětí - o život přišel třiadvacetiletý Mark Quinsey a o dva roky mladší Patrick Azimka.
Britští vojáci zavraždění v Severním Irsku Patrick Azimka a Mark Quinsey
Podle velitele základny George Nortona měli vojáci během pár hodin zamířit do afghánské provincie Hílmand, byli už v "pouštních" uniformách, neozbrojení a čekali na odvoz na letiště. Před odletem si ještě objednali poslední pizzu. Když ji u brány přebírali, zaútočili na ně z dodávky ozbrojenci střelbou.
K útoku se v kódovaném telefonátu přihlásila odštěpenecká organizace Pravá IRA. - přečtěte si V Severním Irsku po 12 letech umírali britští vojáci. Útočila Pravá IRA
Kriminalisté prohledávají místo střelby u britské armádní základny Massereene v Severním Irsku, kde útočníci zabili dva vojáky
Sobotní útok vyvolal obavy z návratu terorismu do Severního Irska, které bylo dlouhá desetiletí místem násilí mezi protestantskými a katolickými nacionalisty. Zemí se podle agentury Reuters také šíří strach, že by atentát mohl vyvolat krvavý odvetný útok probritských gerilových skupin.
Útok odsoudilo i bývalé politické křídlo IRA
Všechny politické skupiny útok odsoudily, mezi nimi i předseda severoirské strany Sinn Fein, která byla v minulosti politickým křídlem organizace IRA. "Jejich záměrem je přivést britské vojáky zpět do našich ulic. Chtějí zničit pokrok z posledních let a zatáhnout Irsko zpět do konfliktu," prohlásil Gerry Adams. "Jeho strůjci nemají žádnou podporu a nemají strategii, jak sjednotit Irsko," dodal.
Policisté a agenti britské tajné služby MI5 okamžitě zahájili rozsáhlé vyšetřování incidentu. Podle deníku The Telegraph se zaměřili na dvě stovky známých členů republikánských odštěpeneckých skupin, jako je kupříkladu Pravá IRA či takzvaná Continuity IRA. Vyšetřovatelé věří, že zhruba desítka z nich se mohla přímo podílet na vraždě britských vojáků.
Detektivové zkoumají také auto nalezené asi osm kilometrů od základny v Randalstownu, mohlo totiž patřit útočníkům.
Podezřelé auto poblíž Randalstownu
Pravá IRA zaútočila naposledy ve městě Omagh v roce 1998, bombový útok tehdy zabil 29 lidí. Od té doby panoval v Severním Irsku klid zbraní. V posledních třech letech se ale teroristé začali znovu ozývat. Všechny útoky však skončily selháním nebo byly včas odhaleny.
Riziko útoků bylo největší za posledních 7 let
Například v lednu bezpečnostní síly zneškodnily v obci Castlewellan 140kilogramovou bombu. K odpovědnosti za umístění trhaviny se přihlásila jedna z odštěpeneckých republikánských skupin.
MI5 už několik měsíců varovala, že riziko útoku irských republikánů vzrůstá. Pravá IRA a Continuity IRA se údajně rozdělily do nejméně pěti menších skupin a ty mají čím dál lepší přístup k moderním zbraním. Sobotní útok přišel pouhé dva dny poté, co šéf severoirské policie Hugh Orde varoval, že riziko útoků odštěpeneckých republikánů je nejvyšší za posledních sedm let.
Třicet let teroru v severním irskuIRA (Irská Republikánská Armáda) vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky. Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Hlavní příčinou konfliktu je, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.
V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA. IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA, požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků. (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC) |
