Herečka se angažovala v organizaci Obranný výbor svoboda a socialismus (Schutzkomitee Freiheit und Sozialismus). Tu založili v roce 1976 v Západním Berlíně intelektuálové, kteří se zasazovali o propuštění politických vězňů v NDR. Tamní režim Schneiderovou pokládal podle Bildu za nepřítele státu.
Pokyn k vypátrání Schneiderové, s poznámkou "spěchá", vydalo východoněmecké ministerstvo státní bezpečnosti 28. prosince 1976. O vlastní pronásledování herečky požádala Stasi 19. ledna 1978. V dokumentu s označením "tajné" je světová hvězda vedena jako: osoba Schneiderová, Romy - narozená 23. 9. 1938 ve Vídni, občanka Rakouska, herečka, bytem v Berlíně, Winklerstrasse 22.
Špiclové měli za úkol zdokumentovat tranzitní cesty herečky přes tehdejší NDR a sledovat, s kým cestuje. Informace měly být předávány hlavnímu oddělení Stasi XX/5.
Jistý pracovník Stasi do záznamů mimo jiné zapsal: "Sch. finančně podpořila aktivity 'Obranného výboru' a získala jako členy (francouzské herce) Yvese Montanda a Simone Signoretovou."
Ve složce je rovněž zachyceno, že 25. září 1981 vystoupila jako signatářka 'otevřeného dopisu' protirežimního kritika Roberta Havemanna sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi.
Posledním záznamem ve spisu je stručná, ručně psaná poznámka ze 7. června 1982: 29. 5. 82 zemřela. Herečka, která po tragické smrti svého syna Davida často sahala k alkoholu, zemřela v Paříži ve věku 43 let.
Hollywoodská společnost Warner Bros. v současnosti chystá uvedení životopisného snímku o Romy Schneiderové Eine Frau wie Romy (Žena jako Romy).
