Jen Ke-Ling patří mezi jedny z nejvlivnějších čínských autorek. Několik jejich filmů bylo adaptováno filmaři na stříbrné plátno. Věnuje se především osudu čínských žen.
A právě případ ženy, kterou rodina připoutala proti její vůli ve studené chatrči, jí způsobil problémy. „Druhý konec železného řetězu je připoután ke mně,“ napsala na svém blogu, na němž se ženou vyjádřila soucit a naopak zkritizovala její rodinu.
Když spisovatelku známou svou „prořízlou pusou“ pozval do svého pořadu bloger Čou Siao-čeng, ostře se pustila i do generálního tajemníka komunistické strany a prezidenta Číny Si Ťin-Pchinga, uvádí list The Times.
„Si Ťin-Pching je obchodník s lidmi,“ řekla v rozhovoru s blogerem o prezidentovi. Viní vládu, že pravidla adopcí spolu s politikou jednoho dítěte, zrušenou v roce 2015, způsobila to, že Číňané prodávají své děti překupníkům. Cizinci za osvojování čínských dětí platí vyšší poplatky a do obchodu s nimi se mnohdy zapojují i sirotčince.
Její slova nezůstala v zemi, která sleduje vše, bez povšimnutí. Reakce byla prudká a přísná. Při zadání jména spisovatelky do vyhledávače Baidu, čínské verze Googlu, nelze najít novější výsledky než ty z roku 2000. Na online encyklopedii Baidu Baike úřady stáhly její jméno.
Jen Ke-Ling nelze dohledat ani na hlavní čínské sociální platformě Weibo. Její příspěvek na blogu byl silně cenzurován. Zachovány zůstaly její údaje na čínské knižní a filmové databázi Douban.
Kdo se v Číně znelíbí moci, občas zmizí. Čínská tenistka si dovolila mluvit |
Lawrence Walker, manžel autorky, která nyní žije v Berlíně, potvrdil, že skutečně označila čínského prezidenta za překupníka. Údajně však netušila, že konverzace je nahrávána a že bude sdílena na YouTube.
Server Quartz podotýká, že „zrušení“ spisovatelky přichází v době, kdy úřady silně zasahují proti feministickému hnutí. Na Weibo bylo zrušeno několik feministických účtů kvůli tomu, že údajně podporovaly „opozici“ mezi odlišnými skupinami. Čínské komunistické straně vadí, že feministky vystupují proti tradičním rolím, a tím se nepodílejí na prosazování vládou podporovaných hodnot manželství a mateřství.
Podle stanice Svobodná Asie úřady mažou příspěvky o připoutané ženě i o okresu Feng, kde se našla a který je podle čínských uživatelů sociálních sítí znám jako centrum pro obchod s ženami a dívkami. Mizí též příspěvky o dvou ženách, kteří se vydaly dotyčné pomoci. Podle stanice je úřady zadržely.
Mrzla v řetězech mezi odpadky. Čínu pobouřily záběry psychicky nemocné ženy |
Úřady už též zrušily účet autora, který video zimou se třesoucí ženy připoutané v chatrči ke zdi nahrál.
Případ vzbudil v Číně velké pobouření. Uživatelé na sociální síti se například ptali, zda žena trpící schizofrenií vůbec dala souhlas k manželství. Divili se též tomu, že navzdory politice jednoho dítěte porodila osm dětí.
