Video pořízené 26. ledna zveřejnil o den později na čínské sociální síti Tou-jin muž, kterého šokovalo, když ve vesnici v provincii Ťiang-su narazil v chatrči na ženu připoutanou ke zdi. Stavení bylo plné odpadků a nemělo dveře. Žena se třásla zimou, působila omámeně a mluvila nesouvisle.
Autor videa posléze přidal další video, na kterém je ženin manžel a také některé z jejich osmi dětí. Místní úředníci v pátek v reakci uvedli, že žena byla dříve žebračkou a za muže se provdala v roce 1998. Dodali, že lékaři ženě diagnostikovali schizofrenii a nyní pobývá v nemocnici.
Kauza v čínské společnosti okamžitě vyvolala vášnivou debatu, o kterou podle listu The New York Times projevilo na sociální síti Weibo zájem na 190 milionů lidí. Proč byla žena připoutaná? Za jakých okolností porodila osm dětí žijících ve vedlejším domě? Kladli jednu otázku za druhou.
Někdejší šéfredaktor státního deníku Global Times Chu Si-ťin v příspěvku na Weibu prohlásil že „každý se zdravým rozumem“ vidí, že manžel se ženou zacházel nehumáně. „Mít tolik dětí s duševně nemocnou ženou a udělat z ní reprodukční nástroj, není to nezákonné?“ napsal.
Psychická nemoc je na venkově stigma
Video a odpověď úřadů, která naznačovala, že ženino psychické onemocnění vysvětluje její spoutání, znovu upozornily na to, že zemi se nedaří změnit přístup k duševním chorobám.
Čínská společnost psychická onemocnění podle NYT tradičně považovala za hluboce ostudná a nemocné zavírala doma či v ústavech. Ačkoli dnes se tento postoj mění, finanční zdroje jsou většinou omezené pouze na města a v rurálních oblastech zůstávají staré postoje velmi rozšířené.
Číňané touží po nevěstách z Ruska. Pochvalují si, že jim nejde jen o peníze |
Desetiletí uplatňovaná politika jednoho dítěte navíc vedla k dramatickému úbytku žen – mnoho rodin se vzdávalo novorozených dcer či podstupovalo potrat plodů ženského pohlaví v naději, že příště budou mít chlapce.
V důsledku toho pak narostlo nelegální obchodování s nevěstami. Podle zpráv v médiích docházelo i k případům, kdy rodiče provdali své duševně nemocné či mentálně postižené dcery aniž bylo jasné, zda s tím souhlasí.
Lidskoprávní organizace Čínu rovněž kritizují, že nedostatečně vymáhá legislativu proti sexuálnímu zneužívání a domácímu násilí. Manželské znásilnění pak v zemi není vůbec trestné.
Čína chce mít veřejnou diskusi pod kontrolou
Případ z Ťiang-su rovněž podtrhl, jak Čína reaguje na diskuse ve společnosti. Platforma Tou-jin již zrušila účet autora videa. K cenzuře sáhla také síť Weibo.
„Přestože úředníci budou reagovat na turbulentní veřejné mínění, vždy chtějí mít reakci a řešení pevně pod kontrolou,“ říká Fang Kche-čcheng, profesor žurnalistiky na Čínské univerzitě v Hongkongu. „Nechtějí, aby lidé příliš mluvili nebo se příliš organizovali,“ dodal.
Číňan prodaný jako dítě našel své biologické rodiče. Odmítli ho |
Poté, co lidé na postup úřadů reagovali negativně, úředníci v neděli vydali další prohlášení. Uvedli, že ženin manžel nyní čelí vyšetřování. Vyloučili ale, že se žena stala obětí obchodování s lidmi.
Otec jejího manžela se jí údajně ujal poté, co ji našel na ulici. „Postupem času začala vykazovat známky mentálního postižení, ale stále se o sebe dokázala postarat. Muž svou ženu začal zavírat v polovině roku 2021 poté, co se její stav zhoršil a začala se chovat agresivně k dětem,“ dodali.
