Rvačka hlasování předcházela, zástupci opozice ho nechtěli připustit. „Kdosi ze středu sálu hodil nádobkou se slzným plynem. Poté opoziční poslanci rozbili jeden z přístrojů pro hlasování. A pak vypukla mela, do které se zapojila asi polovina poslanců,“ napsala ruská agentura TASS.
Parlamentní stráž poté z budovy opoziční poslance vyvedla. „Národe, na ulice! Lidé, běžte protestovat!“ vyzvala jedna z opozičních poslankyň, zatímco ji odváděli z jednacího sálu.
Policie zadržela 24 lidí, z toho 18 opozičních poslanců. Koaliční poslanci pak odmítli všech 117 pozměňovacích návrhů z dílny Srbské pravoslavné církve a nakonec, po více než 16 hodinách jednání parlamentu, byl zákon v pátek nad ránem přijat. Zákon schválily hlasy 45 přítomných poslanců, nikdo nehlasoval proti ani se nezdržel. Černohorský parlament čítá 81 zákonodárců.
Všichni zákonodárci kromě tří byli později propuštěni. Zadržená trojice je podezřelá z útoku na předsedu parlamentu a z toho, že mu bránili ve výkonu práce, informovala státní televize RTCG.
Podle Srbské pravoslavné církve je zákon diskriminační a neústavní. Úřady obvinila, že rozdělují společnost a podněcují nenávist“. „Pravoslavní věřící v Černé Hoře budou mít kvůli tomu jedny z nejsmutnějších Vánoc v historii,“ dodala církev. Pravoslavné Vánoce připadají na 7. ledna.
Projednávání zákona se odehrávalo na pozadí masových protestů. Ve čtvrtek v černohorské metropoli proti němu vystoupily stovky demonstrantů. Policejní těžkooděnci zabránili protestujícím, aby se dostali až k budově parlamentu, kde o zákonu debatovali poslanci. Při protestech nebyly zaznamenány žádné incidenty. Demonstranti, mezi kterými byli i kněží Srbské pravoslavné církve, se během protestu modlili a zpívali náboženské písně.
Dokažte vlastnictví kostelů, vyzývá zákon
Černohorský prezident Milo Djokanović obviňuje Srbskou pravoslavnou církev ze snahy uchovat si náboženský monopol v zemi a ohlásil, že se po vzoru Ukrajiny bude snažit dosáhnout nezávislosti černohorské církve. V rámci vytvoření nové církve se černohorská vláda snažila parlamentem protlačit návrh zákona, který počítá s vyvlastněním majetku srbské církve. Řeč je o 650 kostelech.
Při hymně budete stát, nebo se nedoplatíte, hrozí Černohorcům vláda |
Návrh zákona o náboženských svobodách a společenstvích říká, že církve budou muset prokázat, že byly vlastníky svého majetku i před rokem 1918. V tomto roce se Černá Hora stala součástí pozdější Jugoslávie. Velká většina pravoslavných objektů, včetně středověkých klášterů a kostelů, je dnes v zemi ve vlastnictví vlivné Srbské pravoslavné církve, která proto vůči přijetí zákona dlouhodobě protestuje a tvrdí, že cílem nařízení je odebrat jí majetek. Vláda to ale odmítá.
Většina z asi 620 tisíc obyvatel Černé Hory se hlásí k pravoslavné církvi. Tou hlavní je Srbská pravoslavná církev. V Černé Hoře působí i kanonicky neuznaná Černohorská pravoslavná církev, která však disponuje pouze skrovným majetkem a kterou podporuje menší počet pravoslavných věřících než Srbskou pravoslavnou církev se sídlem v Bělehradě.
