Squateři během loňského roku opakovaně vyhrožovali pracovníkům archeologického naleziště prostřednictvím telefonátů i zpráv. „Zavolali našemu právníkovi, že pokud mě bude i nadále bránit, zabíjí ho spolu se mnou a někde nás zakopou. Poté otrávili mého psa,“ popsala Shadyová.
Archeologická lokalita Caral leží asi 180 kilometrů severně od Limy na úpatí And a je vzdálena asi dvacet kilometrů od tichomořského pobřeží.
Není to poprvé, co Shadyové někdo vyhrožoval. V minulosti čelila také napadení. V roce 2003 ji dokonce pachatelé při útoku na caralské naleziště, které se rozkládá na ploše 620 hektarů, střelili do hrudi.
Squateři se během koronavirové pandemie pokusili do posvátného města navést celkem devětkrát. Přestože Shadyová i její spolupracovníci opakovaně žádali policii o zásah, úřadům se situaci vyřešit nepodařilo.
„Máme pocit, že neexistuje žádná autorita věnovaná ochraně a obraně našeho kulturního dědictví. Máme velkou starost,“ popsala archeoložka.
Squateři poničili řadu artefaktů
V červenci squateři pomocí bagru strhli jednu ze zdí starověkého města. Než je policie dokázala zastavit, útočníci poškodili starou keramiku, několik hrobek s mumiemi, staré textile a mnoho dalších artefaktů.
V Peru našli největší dětské obětiště, během rituálu jim vyjmuli srdce |
Caralskou archeologickou lokalitu, která je od roku 2009 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, v důsledku tohoto incidentu nepřetržitě střeží policejní hlídka. Pro potrestání nebo vystěhování squaterů ale peruánští úředníci podle Shadyové neudělali nic.
Všichni squateři patří podle listu The Guardian k jedné rodině. Ta tvrdí, že jim vláda zemi věnovala v 70. letech v rámci kontroverzní pozemkové reformy, kterou prosadila levicová vojenská diktatura. „Nemají na tuto zemi právo. Jejím vlastníkem je stát,“ popírá tvrzení squaterů Shadyová.
Plánované vystěhování jednoho ze squaterů bylo v prosinci zmařeno kvůli tomu, že místní státní zástupce nevydal rozkaz pokračovat, přestože měl podporu policistů, popsala archeoložka.
Cena pozemků v lokalitě roste
Cena pozemků kolem Caralu vzrostla během posledních let z přibližně pěti tisíc dolarů (107 tisíc korun) za hektar na 50 tisíc dolarů (přes milion korun) za hektar. O nákup pozemků u naleziště, které obklopuje ochranná zóna o rozloze 145 čtverečních kilometrů, mají zájem hlavně cizinci.
Slavný archeolog objevil „první město“. A podváděl i ze záhrobí |
Ačkoli se lokalita kolem města Caral, jenž se nachází v údolí Supe, stala předmětem archeologického zkoumání už na počátku dvacátého století, až v devadesátých letech se díky Shadyové podařilo tyto nálezy datovat.
Zjistilo se tak, že caralská kultura existovala v období asi 3 000 až 1 800 před naším letopočtem a je tak nejstarší civilizací na obou amerických kontinentech. Shadyová a její spolupracovníci na místě našli mimo jiné barvené bavlněné textilie nebo kostěné hudební nástroje, například flétny.
Caralská kultura se proslavila budováním velkých měst s ohromujícími stavbami, zejména stupňovitými pyramidami. Na jejich vrcholcích se konaly obřadní rituály.
Musíme naleziště uchránit, vyzvala archeoložka
„Nemůžeme dopustit, aby archeologická naleziště dále čelila invazím a ničení, protože jde o nepsanou historii a my tuto historii obnovujeme pomocí našeho bádání,“ uvedla Shadyová. „Doufám, že budeme moci pokračovat v obnovování naší historie,“ uvedla.
V Peru objevili reliéf starý téměř 4 tisíce let, zobrazuje příchod deště |
Caralská společnost podle odborníků disponovala bezprecedentními urbanistickými plány a měla obdivuhodné znalosti astronomie, lékařství a inženýrství. Její hospodářství bylo založeno na rybolovu a systému zavlažování.
Nejpravděpodobnější hypotéza ohledně zániku této civilizace, která ovlivnila všechny následné v regionu, předpokládá před 3 600 lety řadu přírodních katastrof. Oblast tehdy zasáhlo zemětřesení sedmého či osmého stupně a sérii následných otřesů doprovázely sesuvy půdy.
V Peru objevili čtyři tisíce let starý reliéf. Zobrazuje příchod deště: