Nizozemské jednotky, které měly Srebrenici na starosti, byly podle Sheehana slabé a chabě vedené. Armády evropských zemí se podle něj po ukončení studené války na začátku devadesátých let přeměnily podle jeho názoru, že "už není třeba aktivní bojové kapacity".
Socializační proces zahrnoval také "otevřenou homosexualitu" a orientaci "na mírové mise, protože se nevěřilo, že Němci opět zaútočí a že se Sověti vrátí", prohlásil v Senátu někdejší vysoký velitel NATO a americké námořní pěchoty Sheehan.
Jakým způsobem nizozemský kontingent ve Srebrenici údajná homosexualita vojáků ovlivnila, agenturní zprávy neuvádějí. Sheehan ale prohlásil, že mu někdejší náčelník generálního štábu nizozemské armády sdělil, že součástí srebrenického "problému" homosexualita byla.
Sheehanovo vystoupení v Senátu mířilo proti plánům amerického prezidenta Baracka Obamy povolit gayům sloužit v armádě USA. Doposud v ní platí politika "na nic se neptat, nic neříkat", která jim službu v zásadě umožňuje, pokud se ke své sexuální orientaci otevřeně nepřihlásí.
SrebrenicaSrebrenici ve východní Bosně prohlásila OSN na začátku 90. let za chráněnou oblast, do které se uchýlily tisíce Bosňáků. Ale enklávu dobyly 11. července 1995 bosenskosrbské jednotky. Ty pak oddělily zajaté muže a chlapce a na 8 000 z nich postřílely. Šlo o nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války. Na podnět nizozemské vlády byla v roce 2002 vypracována zpráva, ze které vyplynulo, že spoluzodpovědnost za masakr v Srebrenici nese jak Nizozemsko, tak OSN. Nizozemsko prý umožnilo hromadné vraždění muslimských mužů tím, že situaci v Bosně podcenilo a do enklávy vyslalo naprosto nedostatečný kontingent. Po zveřejnění zprávy rezignoval tehdejší kabinet premiéra Wima Koka. |
