"Jakýkoli dialog jim je neznámý," uvedl generál Stewart o americkém přístupu ve zprávě pro ministerstvo obrany. "Přes náš takzvaný zvláštní vztah s USA musím přiznat, že s námi Američané zacházejí stejně jak s Portugalci," řekl zase šéf zaměstnanců britské armády plukovník J. K. Tanner. Američany podle listu označil za "skupinu marťanů".
Tyto výroky pocházejí z oficiálních rozhovorů, které vedlo ministerstvo obrany s britskými veliteli po jejich návratu z Iráku v prvních letech války, která začala v roce 2003, upřesnil The Daily Telegraph.
Deník tyto výroky zveřejnil den před zahájením prvních veřejných slyšení v rámci dlouho očekávaného vyšetřování britského podílu na kontroverzní válce v Iráku, při které zahynulo nejméně 179 britských vojáků.
Dnes už Britové jen cvičí Iráčany
Londýn poslal v roce 2003 do Iráku na pomoc Američanům jako jejich hlavní spojenec 45 tisíc mužů. Británie měla začátkem letošního roku v Iráku ještě asi 4000 vojáků a naprostou většinu z nich stáhla do konce července. Zbylých několik stovek mužů se ještě nějaký čas bude podílet na výcviku irácké armády.
Američané nyní postupně předávají iráckým vládním silám kontrolu nad bezpečností v zemi. Před šesti lety měli v Iráku na 250 000 vojáků, nyní asi 140 tisíc. Do konce srpna 2010 se má americký kontingent snížit na 35 000 až 50 000 mužů a všechny americké síly budou podle Bílého domu staženy do 31. prosince 2011.
Česká vojenská účast v Iráku v řádu stovek mužů byla v dubnu 2003 zahájena prací vojenských lékařů a zdravotníků v oblasti Basry, které veleli Britové. Zdravotníky později vystřídali vojenští policisté, kteří na základně Šaíba cvičili přes 12.000 iráckých policistů.
Další čeští vojáci pomáhali při ostraze základny u letiště v Basře a později zahájili výcvik irácké armády v Bagdádu. Poslední čeští vojáci se vrátili koncem letošního února.
