Spojené státy a Británie tehdy zdůvodňovaly nutnost zásahu v Iráku právě hrozbou, kterou představovaly (údajné) irácké zbraně hromadného ničení.
Tehdejší britský premiér Tony Blair v září 2002 dokonce prohlásil, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení a může je použít během pětačtyřiceti minut. Po invazi, která iráckého prezidenta svrhla, se žádné takové zbraně nenašly.
A podle bývalého ředitele odboru pro mezinárodní bezpečnost na britském ministerstvu zahraničí Williama Ehrmana vláda dostala před zahájením invaze informaci, že Irák se zbraní hromadného ničení vzdal.
Jeho bývalý kolega Tim Dowse zase řekl, že slova o nasazení zbraní hromadného ničení během 45 minut považovaly britské bezpečnostní kruhy za zmínku týkající se jejich možného použití na bojišti, ne na raketách namířených proti sousedním státům. "Nemyslím, že bychom kdy řekli, že to bylo k použití na balistických raketách," prohlásil.
Dowse také řekl, že v roce 2001 nedělal Británii největší starosti ohledně šíření zbraní hromadného ničení Irák, ale mnohem víc Írán a Libye. Ehrman hovořil v této souvislosti také o Severní Koreji.
Vztahy mezi Husajnem a Al-Kajdou byly sporadické
Dowse dále prohlásil, že i když Saddám Husajn podporoval palestinské skupiny, kontakty jeho vlády s Al-Kajdou byly sporadické. "Nic neukazovalo na nějaký vztah mezi nimi. Po 11. září jsme fakticky došli k závěru, že Irák se (vůči Al-Kajdě) dál stáhnul. Nechtěli s nimi být spojováni.
Nebyli to přirození spojenci." Podle Ehrmana se také nikdy nenašel žádný důkaz, že by irácký režim dodával chemické nebo biologické zbraně teroristům.
Komise vyšetřující britskou účast na válce v Iráku zahájila činnost v pondělí. Je to už třetí oficiální vyšetřování této účasti. Předchozí dvě média označovala za nedostatečná a formální. Nová komise má své závěry zveřejnit nejdříve koncem příštího roku. Na jeho začátku má před ní vypovídat i Tony Blair.
