Nezávislé vyšetřování bude podle Gordona Browna důvěrné, povede ho sir John Chilcot a pokryje období od července 2001 do července 2009. "Vyšetřování začne příští měsíc a bude trvat nejméně rok," řekl britský premiér.
Dodal, že účelem vyšetřování nebude rozdělovat vinu a svědci budou chráněni, jak jen to bude možné. Komise by měla prověřit chyby během invaze v roce 2003 i v pozdějším období iráckého tažení. Po vyšetřování už dlouho volají protiváleční aktivisté i někteří poslanci.
Nyní jim znovu svitla naděje, že se dozvědí pravdu o kontroverzních okolnostech, za kterých se v roce 2003 země zapojila do invaze v Iráku. Ta pohasla v únoru, kdy vláda neposlechla soudní tribunál a nezveřejnila záznamy z jednání o invazi. - přečtěte si Britská vláda odmítla zveřejnit jednání o invazi do Iráku
Brown chce stmelit vlastní stranu
Podle pozorovatelů se chce Gordon Brown po debaklu ve volbách do europarlamentu, kde jeho strana skončila až na třetím místě, mimo jiné pokusit stmelit vládní partaj. Právě u labouristů se totiž hlasitě ozývalo křídlo, které irácké tažení odsuzovalo.
Podle The Daily Telegraph se ale tito poslanci nespokojí s ničím jiným než s veřejným vyšetřováním. Chtějí především slyšet, jak se mohli Britové tažení zúčastnit i přes diskutabilní důkazy o tom, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení.
BRITOVÉ V IRÁKUBritánie byla v irácké válce hlavním spojencem Spojených států. Bývalý předseda britské vlády Tony Blair tam poslal 46 tisíc vojáků, z nichž 179 přišlo o život. Teď se poslední britské jednotky z Iráku stahují, působily především v jihoirácké Basře. |
