O to, že Británie otevře zahraniční detenční centra pro migranty připlouvající k britským břehům nejčastěji na člunech z francouzského Calais, usilovala již předchozí vláda Borise Johnsona. Reálné obrysy tento plán dostal začátkem letošního roku, kdy jej on i tehdejší ministryně vnitra Priti Patelová slíbili prosadit a uvést do praxe. Současný premiér Rishi Sunak a ministryně vnitra Suella Bravermanová v jejich úsilí pokračují.
Podle dohody chce vláda do Rwandy posílat lidi, kteří se do Británie dostali nelegálně a po cestě přes bezpečné třetí země. Dodává však, že ne každý, kdo se touto cestou vydá, bude automaticky vyhoštěn, a že každý případ bude posuzován individuálně.
Ve Rwandě pak budou mít zabezpečené ubytováni a stravováni, přičemž náklady bude hradit Británie. Během pobytu jim bude udělen status rwandského žadatele o azyl. To znamená, že se budou moci volně pohybovat a najít si práci, pokud budou chtít.
Sítě a umělé vlny. Britská ministryně vnitra chce jít tvrdě proti imigraci |
Přes kritiku zejména neziskových organizací i odmítavý postoj Evropského soudního dvora, jemuž Británie i po svém vystoupení z EU stále podléhá, nyní tento postup posvětil vrchní soud v Londýně. Britsko-rwandské migrační a ekonomické partnerství, jak se tato migrační dohoda s východoafrickým státem označuje, je podle londýnského vrchního soudu zákonné.
„Soud dospěl k závěru, že je v souladu se zákonem, aby vláda přijala opatření k přemístění žadatelů o azyl do Rwandy a aby jejich žádosti o azyl úředníci vyřizovali tam, a nikoli ve Spojeném království,“ uvedl jeden ze soudců Clive Lewis. Dodal však, že vláda musí pečlivě zvážit okolnosti každého jednotlivého žadatele.
Zatím je to jen jeden z několika právních kroků, které britská vláda ještě bude muset překonat. Dohoda mezi Británií a Rwandou platí od letošního dubna a africká země již na pokrytí nákladů dostala 120 milionů liber (3,3 miliardy korun). Do azylového centra, které má vyřizovat žádosti o azyl, ale dosud z Británie nikdo neodjel. Přesunu prvních sedmi lidí v létě zabránil Evropský soud pro lidská práva. A kdy vzlétne první letadlo, zatím nikdo nedokáže říct.
Případy se mají posuzovat jednotlivě
Británie bude čelit sérii soudních výzev i odvolání a není jisté ani to, zda na posuzování azylových žádostí ve Rwandě vůbec dojde.
Současné vládě konzervativců zbývají do konce mandátu zhruba dva roky a přinejmenším podle současných preferencí je zřejmé, že po dalších parlamentních volbách ji vystřídají opoziční labouristé. Stejně tak se dá předpokládat, že ti v jednom z prvních kroků tuto imigrační politiku opět zruší. Přijde pravděpodobně také řada soudů a odvolání.
Nechceme tu lidi, kteří kradou. Francie připravuje nový imigrační zákon |
Myšlenka zřídit takzvaná offshorová centra pro zpracovávání azylových žádostí, která leží mimo území daného státu, není nijak nová. V posledních letech tuto cestu využíval Izrael a Austrálie, snaží se o ni také Dánsko.
Právě Austrálie začala jako jedna z prvních zemí takzvaná offshorová detenční centra používat, když v roce 2001 tamní vláda oznámila, že případy lidí připlouvajících k australským břehům na pašeráckých lodích bude zpracovávat v detenčních centrech na ostrově Manus na Papui Nové Guineji a na ostrově Nauru. Na Nauru stále žije stovka běženců, středisko na Manu již bylo po rozhodnutí tamního nejvyššího soudu označeno za nezákonné a zavřeno.
Zmírní Austrálie přísnou imigrační politiku? Evropa hledá inspiraci |
Podobnou praxi od roku 2014 praktikoval Izrael, kdy vláda nelegálním přistěhovalcům a odmítnutým žadatelům o azyl dávala na výběr, zda budou deportováni zpět do země původu, anebo přijmou platbu ve výši 3 500 dolarů a letenku do Ugandy nebo Rwandy. Těm, kteří by zůstali v Izraeli, hrozilo vězení. Vzhledem k rostoucí mezinárodní i domácí kritice izraelský program v roce 2019 zrušili poté, co jej pozastavil tamní nejvyšší soud.
V posledních letech o užší spolupráci s Rwandou usiluje také Dánsko, když loni přijalo zákon umožňující přesun běženců do azylových center ve třetí zemi za účelem vyřízení jejich azylových žádostí. Dohoda se Rwandou by podle dánské vlády zajistila důstojnější přístup než zločinecká síť obchodníků s lidmi, která dnes charakterizuje migraci přes Středozemní moře.
Ač podle Evropské komise přemístění žadatelů o azyl mimo Evropu podle současných pravidel EU není možné, má Dánsko z některých předpisů EU včetně azylových norem dojednanou výjimku.
