Rakouský kancléř Karl Nehammer, maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić minulý týden v Bělehradě podepsali memorandum o spolupráci v boji proti nelegální migraci a pašování lidí.
Demonstrativní setkání tří států na pomezí Balkánu zároveň mělo ukázat, kdo je podle nich současnou situací vinen: Brusel. „Azylový systém Evropské unie selhal,“ řekl v Bělehradě rakouský kancléř Karl Nehammer. Současnou situaci popsal jako „azylový turismus“, který systematicky porušuje platné evropské zákony. „Brusel nás v tom nechal samotné a musíme tedy věci vzít do vlastních rukou,“ řekl Nehammer.
To vše jen krátce před mimořádným summitem evropských ministrů vnitra narychlo svolaném kvůli migraci na tento pátek.
Proti nelegální migraci neděláte dost, pustil se rakouský kancléř do Bruselu |
Migranti dosud využívají benevolentní vízovou politiku Srbska: legálně přiletí do Bělehradu a dále pokračují pašeráckými trasami do Maďarska a Rakouska. Memorandum má být podle signatářů „prospěšné pro celou Evropu“ vzhledem k tomu, že většina migrantů přes Maďarsko a Rakousko pokračuje dál.
„Srbsko musí co nejrychleji do EU“
I kvůli obraně vnější evropské hranice a schengenského prostoru pak Orbán navíc navrhuje přijmout Srbsko co nejrychleji do EU. „Srbsko je klíčovou zemí pro bezpečnost v Evropě. Když Srbsko začne hlídat své hranice, je to přínostné i pro Maďarsko, Rakousko a celé evropské společenství,“ řekl Orbán.
O srbské členství bude Maďarsko usilovat také ve druhé polovině roku 2024, kdy na něj připadne rotující evropské předsednictví.
Balkánskou cestou do Evropské unie přichází třikrát víc migrantů než loni |
Dokud ovšem Srbsko stojí mimo, je podle Orbána jedinou možností posunout obranu hranice „co nejdál na jih“ a společně se Srbskem a Rakouskem vytvořit společnou pohraniční stráž. Lidské i technické zdroje jsou podle něj za maďarskou stranu „okamžitě k dispozici“.
Mimořádný summit a středozemní převozníci
Vše se odehrálo jen několik dní před mimořádným setkáním ministrů vnitra členských zemí Evropské unie tento pátek, kde právě evropská migrační a azylová politika, stejně jako posílení obrany vnější schengenské hranice, budou hlavním bodem programu.
Summit byl narychlo svolán kvůli sporům Francie a Itálie ohledně lodi Ocean Viking, která přes Středozemní moře přivezla migranty, jež ani jedna země nechtěla přijmout. Do budoucna se mají změnit i pravidla, která platí pro tyto lodě neziskových organizací působících ve Středozemním moři.
„My je také nechceme.“ Francie a Itálie se přou o přijímání migrantů z Afriky |
Právě to je jedním ze tří hlavních bodů plánu evropské komisařky pro vnitro Ylvy Johanssonové, o němž se v pátek bude jednat. Kromě úpravy pravidel pro převážení migrantů ze Středozemního moře do Evropy se má rozšířit spolupráce EU s okolními zeměmi a mezinárodními organizacemi, ale také znovu oprášit plány „solidárního mechanismu“ na přerozdělování migrantů a vytvoření jednotné evropské migrační a azylové politiky.
Vysněná země Německo
Rakousko jen do října letošního roku zaznamenalo téměř 90 tisíc žádostí o azyl, přičemž do konce roku jejich počet podle odhadů může snadno přesáhnout stotisícovou hranici. Už současná čísla jsou vyšší než rekordní počty během roku 2015, kdy rakouské úřady přijaly 88 340 žádostí o azyl.
Do těchto statistik se nepočítají váleční běženci z Ukrajiny, kteří v Evropě mají status dočasné ochrany a nemusejí procházet azylovým řízením.
Švýcarsko běžence posílá vlaky dál. Napomáhá nelegální migraci, zlobí se Němci |
Azylové organizace odhadují, že z migrantů, kteří v Rakousku podají žádost o azyl, jich 70 procent v zemi nezůstane a pokračuje do dalších evropských zemí včetně Francie, ale zejména do Německa. Tamní spolková policie ve srovnání s předchozím rokem letos zaznamenala šedesátiprocentní nárůst nelegálních přechodů hranice.
