Každý týden hranici z Rakouska do Švýcarska nelegálně překročí zhruba tisíc lidí, většinou mladí Afghánci, Syřané a Turci. Přijedou přes švýcarský přechod Buchs, ale v zemi zůstat nechtějí.
Z jediných dvou možností, které v tu chvíli Švýcarsko má na výběr, si vybírá tu třetí. Místo toho, aby migranty bez povolení ke vstupu buď vrátilo do Rakouska, nebo je nechalo podat žádost o azyl a poskytlo jim po dobu čekání ubytování a další péči, je prostřednictvím vlaků posílá dál.
Někteří si z mobilů pouštějí hudbu, další si fotí z okénka hory, jiní telefonují. Mají buď skupinové jízdenky, případně žádné, ale průvodčímu to nevadí.
O odbočce balkánské migrační trasy, která vede přes Švýcarsko, se více mluví od začátku letošního roku. Švýcarská a v poslední době také německá média popisují případy systematického „přeposílání“ těchto lidí do sousedních zemí, což je v rozporu s pravidly schengenského prostoru.
Balkánskou cestou do Evropské unie přichází třikrát víc migrantů než loni |
„Nemůžeme je zadržet,“ říkají švýcarské úřady. To švýcarskému deníku Neue Zürcher Zeitung potvrdila také policie kantonu St. Gallen, v níž se přechod Buchs nachází: „Přejezd do jiné země formálně povolujeme.“
A z Německa zní na švýcarský postup stále častější stížnosti: V takovém případě jde o napomáhání nelegální migraci, které porušuje pravidla zóny volného pohybu uvnitř schengenského prostoru.
„Pokud je to pravda a Švýcarsko takto jednoduše přeposílá migranty dál, poškozuje jejich národní sobectví celý schengenský prostor,“ říká místopředsedkyně poslanecké frakce CDU/CSU v německém spolkovém sněmu Andrea Lindholzová.
Stejné počty jako během migrační krize
Současná čísla jsou v podstatě stejná jako v listopadu 2016. Počty žádostí o azyl znatelně stoupají od poloviny letošního roku, například mezi letošním zářím a říjnem činí nárůst 28 procent. Letos v říjnu spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) registroval téměř 24 tisíc žádostí.
Do těchto počtů se nepočítají přicházející Ukrajinci, kteří kvůli probíhající válce dočasnou ochranu v Evropě dostávají automaticky. Hlavními žadateli jsou Syřané, Afghánci a Turci. Všichni přitom přicházejí přes bezpečné evropské země, až do Německa by se tedy podle stávajících pravidel dostat neměli.
Proti nelegální migraci neděláte dost, pustil se rakouský kancléř do Bruselu |
Důvodů, proč zrovna Německo na seznamu cílových zemí vede, je řada. Z těch praktických například proto, že ochranu a povolení k pobytu většinou udělí. A pokud ne, deportace, byť úředně nařízené, se v podstatě nekonají. Německá vláda nabízí nejrůznější kurzy, integrační programy a pomoc úřadů práce a dočasný azyl nakonec zpravidla vede až k trvalému pobytu.
Podmínky ohledně sociálního zabezpečení migrantů jsou v porovnání například s Řeckem nesrovnatelné. Přesto do Německa přicházejí migranti i z na první pohled neobvyklého směru, kterým je nyní také Švýcarsko.
Švýcarské dráhy jako „převaděči“
Švýcarská stanice SRF začátkem října přinesla záběry, poté popisované německými médii, jak švýcarské dráhy na hranicích vypravují pro migranty vlaky směrem do Německa a Francie: Na hraničním přechodu proběhne krátká kontrola a zhruba o hodinu později je již připraven vlak do Basileje nebo Curychu, které jsou přestupní stanicí na cestě do Francie a do Německa.
Tichá migrační krize. Počet azylantů kopíruje rok 2015, Brusel ale nemá plán |
Ve vlacích pak již panuje radostná nálada. Někteří si z mobilů pouštějí hudbu, další si fotí z okénka hory, jiní telefonují. Mají buď skupinové jízdenky, případně žádné, ale průvodčímu to nevadí. Listu Welt am Sonntag, který popsal jejich cestu, vyprávěli různé příběhy. Afghánští muži utekli před Tálibánem. Mladý Maročan žádá o azyl po hádce s rodinou. Z Rakouska již má žádost o azyl zamítnutou, pokračuje tedy dál a po rychlém průjezdu přes Švýcarsko se hlásí z italského Milána. „Byla to ta nejjednodušší cesta. Prostě jsem si koupil lístek,“ říká.
„Je zřejmé, že proti nelegální migraci Švýcarsko nepodniká téměř nic. Navíc tím porušuje pravidla schengenského prostoru,“ komentuje tuto praxi profesor evropského a mezinárodního práva Daniel Thym.
Migrantům o dávky nejde, v Německu si vydělají více. Pracovat v Česku? Sci-fi |
Podobně to vidí také švýcarská profesorka mezinárodního práva se zaměřením na migraci Sarah Proginová-Theuerkaufová: „Země buď musí zahájit azylové řízení, nebo nařídit vyhoštění ze země, pokud daná osoba nemá vízum nebo povolení k pobytu. Pokud existuje podezření, že z dosahu úřadů zmizí, lze nařídit zadržení.“
To se ovšem podle německých policistů neděje a přes švýcarskou hranici přichází každý měsíc stále více lidí. Jen za letošní rok Německo registrovalo 60 tisíc žádostí o azyl, dodává za německou státní policii Volker Hesse: „Tato čísla ukazují, že ani Švýcarsko nedělá to, co by mělo.“
