Lindesay vedl expedici do Mongolska na podzim loňského roku. A zjistil, že část Velké čínské zdi, která byla naposledy zaznamenána na mapách Čingischánových bitev ve 12. století, stále stojí, uvedl server The Telegraph.
Po prozkoumání map i s využitím služby Google Earth sestavili s kolegy plán expedice, získali povolení mongolské vlády k výzkumu v oblasti a vyrazili. "Je to strašidelně velký kus země," popisuje Lindesay. "Měli jsme dva džípy, v každém šedesát litrů rezervní nafty a dvě stě litrů vody. Gobi znamená doslova 'plochá a kamenitá', a přesně taková taky je."
"Našli jsme to asi v polovině druhého dne," uvádí badatel. "Ze země vystupovala zeď vysoká asi tak po holeně. Ale šli jsme dál a po deseti minutách jsme narazili na nádherný kus, vyšší než ramena a táhnoucí se několik set metrů," neskrýval Lindesay nadšení.
Nakonec se ukázalo, že objevený úsek zdi je dlouhý 62 kilometrů. Není to ale Velká čínská zeď tak, jak je obecně známá. Tato byla postavena pouze z bahna a větviček místního keře "saksoul".
Zeď hledá v Mogolsku už patnáct let
Lindesay přijel do Číny v roce 1986 a ušel pěšky 2 460 kilometrů podél zbytků Velké čínské zdi. Od té doby se zabývá jejím výzkumem a záchranou. V roce 2006 byl za svůj výzkum oceněn Řádem britského impéria.
V Mongolsku hledá už od roku 1997. "V tom roce mi přítel dal kopie zeměpisných map s červenými linkami tras Čingischánových útoků a protiútoků, a na druhé straně jsou vyznačené zdi, co jsme objevili," uvedl Lindesay.
Lindesay věří, že objevená část zdi mohla být původně postavena už za takzvané "zlaté éry" čínské historie, kdy vládla dynastie Chan, tedy asi kolem roku 120 před naším letopočtem.
Nicméně testy uhlíkovou metodou prokázaly původ zdi z 11. až 12. století našeho letopočtu. Lindesay věří, že v tomto období mohla být původně ještě starší zeď přestavěna třetím Čingischánovým synem, Ögedeiem. "Určitě potřebujeme další výzkum. Už teď plánujeme další cestu," uzavřel badatel.
