„BRICS nastoupila novou kapitolu ve svém úsilí vybudovat svět, který je fér, svět, který je spravedlivý, svět, který je také všeobjímající a prosperující,“ řekl Ramaphosa na tiskové konferenci. „Dospěli jsme ke shodě na první fázi procesu rozšiřování a další fáze budou následovat,“ dodal s tím, že ačkoli státy BRICS se na rozšíření shodly po dvou dnech jednání na probíhajícím summitu, na této ideji pracovaly déle než rok.
První vlna rozšíření bloku, jejž v roce 2009 založily Brazílie, Rusko, Indie a Čína a o rok později se přidala Jihoafrická republika, tak může připravit půdu pro přijetí až desítek dalších zemí, které o členství projevily zájem.
Děje se tak v době, kdy geopolitická polarizace podněcuje snahy Pekingu a Moskvy vytvořit z této skupiny životaschopnou protiváhu Západu, píše Reuters.
„Zůstaneme otevření novým kandidátům,“ potvrdil na tiskové konferenci brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Podle něj se nenaplnily sliby o globalizaci a je načase oživit spolupráci mezi rozvíjejícími se zeměmi vzhledem k „existujícímu riziku jaderné války“.
Vládce Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid, jehož země už je členem Nové rozvojové banky, založené státy BRICS, ocenil přijetí mezi členské země „této důležité skupiny“.
„Těšíme se na trvalý závazek spolupráce vedoucí k prosperitě, důstojnosti a prospěchu všech národů a lidí na celém světě,“ uvedl bin Zájid na sociální síti X, dřívějším Twitteru.
Debata o rozšíření byla hlavním tématem třídenního summitu v jihoafrickém hlavním městě, který ve čtvrtek vstoupil do závěrečného dne. Zatímco všechny země BRICS veřejně vyjádřily rozšíření podporu, mezi jednotlivými lídry panovaly rozpory v otázce, jak rychle a o kolik členů by se měl blok rozšířit, píše Reuters.
VIDEO: Jako Darth Vader. Putin na summitu BRICS mluvil změněným hlasem |
O členství v BRICS má podle údajů jihoafrických úřadů zájem zhruba 40 zemí světa, z nichž 22 o přijetí formálně požádalo. Představují nesourodou skupinu možných kandidátů, často motivovaných touhou vyrovnat globální podmínky a vyvážit světový řád, podle nich stranící rozvinutým zemím Západu. Skupina BRICS je tak často vnímána jako alternativa ke skupině vyspělých ekonomik G7.
Přestože v současných státech BRICS žije zhruba 40 procent světové populace a jejich celkový HDP tvoří čtvrtinu světové ekonomiky, podílejí se jen na 18 procentech světového obchodu a kvůli absenci srozumitelné vize stále zaostávají za svou potenciální vahou coby hráče na globálním politickém a ekonomickém poli, poznamenala agentura Reuters.
„Toto rozšíření o nové členy představuje historický moment,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching. Dodal, že ukazuje odhodlání zemí BRICS k jednotě a spolupráci s ostatními rozvíjejícími se zeměmi a naplňuje očekávání mezinárodní komunity.
Všechny členské země BRICS jsou podle čínského vůdce „zeměmi s velkým vlivem, které nesou na svých bedrech významnou odpovědnost za světový mír a rozvoj“.
Indický premiér Naréndra Módí uvedl, že rozšíření bloku by mělo být příkladem pro ostatní globální instituce, které byly založeny ve dvacátém století a postupně zastaraly.
„Rozšíření a modernizace BRICS je vzkazem, že všechny instituce světa se musejí přetvářet ruku v ruce s měnící se dobou,“ řekl Módí.
