Uprostřed všeobecné nespokojenosti s převládajícím světovým řádem našel odezvu slib zemí BRICS učinit z tohoto uskupení předního zastánce „globálního Jihu“, a to i přes nedostatek konkrétních výsledků.
O vstup do BRICS projevilo zájem přes čtyřicet zemí. Z nich téměř dvě desítky oficiálně požádaly o přijetí. Rozšíření spolku bude hlavním tématem summitu v Johannesburgu ve dnech 22. až 24. srpna.
Co je BRICS* Zkratku BRICS, která původně nezahrnovala Jihoafrickou republiku, vymyslel v roce 2001 tehdejší hlavní ekonom společnosti Goldman Sachs Jim O’Neill ve výzkumné zprávě, která zdůrazňovala růstový potenciál Brazílie, Ruska, Indie a Číny. * Blok byl založen jako neformální klub v roce 2009, aby poskytl svým členům platformu pro výzvu světovému řádu, kterému dominují Spojené státy a jejich západní spojenci. Jeho vznik iniciovalo Rusko. * Skupina není formální multilaterální organizací, jako je OSN, Světová banka nebo Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). * Šéfové států a vlád členských zemí se scházejí každoročně, přičemž každá země se ujímá rotujícího předsednictví skupiny na jeden rok. * Blok funguje na základě konsensu. Všechny stávající země BRICS jsou součástí skupiny G20 velkých ekonomik. |
Seznam stížností ze strany nespokojených je dlouhý. Zneužívání obchodních praktik. Trestající sankční režimy. Zanedbávání rozvojových potřeb chudších zemí. Nadvláda bohatého Západu v mezinárodních orgánech, jako je Organizace spojených národů, Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka.
Nespokojenost s globálním uspořádáním mezi rozvojovými zeměmi ještě prohloubila covidová pandemie, kdy bohaté země hromadily život zachraňující vakcíny.
„Objektivní potřeba uskupení, jako je BRICS, nebyla nikdy větší. Mnohostranné orgány nejsou místem, kam bychom mohli jít a dosáhnout spravedlivého, inkluzivního výsledku,“ řekl Rob Davies, bývalý jihoafrický ministr obchodu, který pomohl své zemi do bloku v roce 2010.
Pozorovatelé však poukazují na neuspokojivé výsledky, které podle nich nevěstí nic dobrého pro vyhlídky BRICS na splnění velkých nadějí budoucích členů.
Ačkoli v tomto bloku žije přibližně 40 procent světové populace a tvoří čtvrtinu světového HDP, jeho ambice stát se globálním politickým a ekonomickým hráčem dlouho mařily vnitřní rozpory a nedostatek ucelené vize.
Jeho kdysi rychle rostoucí ekonomiky, zejména těžkotonážní Čína, zpomalují. Zakládající člen, Rusko, čelí izolaci kvůli válce na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač kvůli údajným válečným zločinům, do Johannesburgu nepřijede a připojí se pouze virtuálně.
„Možná mají přehnaná očekávání, co členství v BRICS v praxi skutečně přinese,“ řekl Steven Gruzd z Jihoafrického institutu mezinárodních vztahů.
Zájem má Írán, Afrika i bohatí Arabové
Ačkoli BRICS nezveřejnil úplný seznam kandidátů na rozšíření, řada vlád veřejně deklarovala svůj zájem. Irán a Venezuela, potrestané a ostrakizované sankcemi, se snaží snížit svou izolaci a doufají, že blok může nabídnout úlevu jejich ochromeným ekonomikám.
„Ostatní integrační rámce existující na globální úrovni jsou zaslepeny hegemonistickou vizí prosazovanou vládou USA,“ řekl Ramón Lobo, bývalý ministr financí a guvernér venezuelské centrální banky.
Státy Perského zálivu, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, vidí v BRICS prostředek k získání významnější role v globálních orgánech. Těžká ropná váha Saúdská Arábie byla mezi více než tuctem zemí, které se v červnu zúčastnily jednání „přátel BRICS“ v Kapském Městě. Podporu pro vstup získala od Ruska a Brazílie.
Africké kandidáty, Etiopii a Nigérii, láká závazek bloku k reformám v OSN, které by kontinentu daly silnější hlas. Jiní chtějí změny ve Světové obchodní organizaci, Mezinárodním měnovém fondu a Světové bance.
Argentina v červenci 2022 uvedla, že ve své snaze o vstup do skupiny získala formální podporu Číny. „Argentina vytrvale volá po změně konfigurace mezinárodní finanční architektury,“ řekl agentuře Reuters argentinský vládní úředník, který se účastní jednání o vstupu do BRICS.
Spousta slov, málo činů
BRICS se snaží stát protiváhou Západu a rozšíření uprostřed napětí mezi Čínou a Spojenými státy a následků ruské invaze na Ukrajinu by mohlo dodat bloku a jeho poselství o globálních reformách větší váhu.
Očekává se, že představitelé zemí BRICS budou na summitu diskutovat o rámci pro přijímání nových členů, přičemž Čína a Rusko by rády pokračovaly v rozšiřování, zatímco ostatní, zejména Brazílie, se obávají uspěchat tento proces.
V době před summitem jsou v centru pozornosti nedostatky uskupení a hmatatelné přínosy členství mezitím slábnou. Nejkonkrétnější výdobytek bloku, Nová rozvojová banka neboli „banka BRICS“, zaznamenala, že její již tak pomalé tempo poskytování úvěrů ještě více zbrzdily sankce proti zakládajícímu členovi Rusku.
Malé země, které doufají, že jim členství v BRICS přinese ekonomickou vzpruhu, by se mohly inspirovat zkušenostmi Jihoafrické republiky. Podle analýzy tamní společnosti pro průmyslový rozvoj se její obchodní výměna v rámci BRICS od vstupu do země skutečně neustále zvyšuje.
Tento růst však z velké části připadá na dovoz z Číny a na tento blok stále připadá jen pětina celkového obousměrného obchodu Jihoafrické republiky. Brazílie a Rusko dohromady absorbují pouhých 0,6 procenta jejího vývozu a do loňského roku se obchodní deficit Jihoafrické republiky s jejími partnery z BRICS oproti roku 2010 zvýšil čtyřnásobně na 14,9 miliardy dolarů.
Takové výsledky by měly kandidátské země přimět k zamyšlení. „Konkrétní úspěchy pro BRICS se hledají těžko. Spousta řečí, ale mnohem méně činů,“ míní analytik Gruzd.
