Většina mrtvých a řada zraněných byla podle ředitele zasažena kulkami. Svědci uvedli, že policie spustila střelbu na demonstranty požadující Moralesův návrat z exilu v Mexiku. Morales stál v čele Bolívie jako první indiánský prezident téměř 14 let. V říjnu byl zvolen na další funkční období, které mělo začít v lednu.
Opozice ale volby považuje za zmanipulované a neuznala je ani Organizace amerických států (OAS), která je na místě sledovala. V Bolívii krátce po volbách propukly nepokoje, které vyústily v Moralesovu demisi.
Exprezident tvrdí, že ho k tomuto kroku přinutila armáda a výhrůžky, které společně s představiteli své levicové strany Hnutí za socialismus (MAS) dostával po volbách.
Po rezignaci 10. listopadu prezidenta Eva Moralese se v Bolívii vytvořilo mocenské vakuum na nejvyšší politické úrovni. Své funkce společně s Moralesem složili i předsedové obou komor parlamentu. Zemi vede druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová. Jako jediná členka vedení parlamentu neodstoupila.
Latinské jaro a úprk do ciziny
Morales rezignací reagoval na výzvy velení armády a policie, aby tím uklidnil masové protesty. Ty v jihoamerické zemi zažehly zhruba před měsícem podezřelé okolnosti prezidentských voleb. Nyní jsou v ulicích příznivci bývalého prezidenta.
Bolívijský prezident Morales ustoupil demonstrantům a oznámil demisi |
Nepokoje v Latinské Americe analytici přirovnávají k arabskému jaru, protože Morales utekl do ciziny jako svého času tuniská hlava státu Zín Abidín bin Alí. I nynější latinskoamerické protesty se navíc rychle přelévají přes hranice. A také se opět spekuluje o vměšování velmocí.
„Nepokoje v jižní Americe jsou již srovnávány s arabským jarem,“ napsal na analytickém webu The Conversation Lenin Cavalcanti Guerra z univerzity v kanadském Saskatchewanu. Jako arabské jaro se označují povstání v severní Africe a na Blízkém východě v letech 2010 a 2011. Ty odstartovaly pád vládců Tuniska, Egypta a Libye a zažehly občanské války v Sýrii a Jemenu.
10. listopadu 2019 |