Deník si všiml, že Saddám při rozhovorech nepohybuje levou rukou, jeho obličej je upjatý, nehybný a bez výrazu. To jsou skutečně typické znaky pacientů po mozkové mrtvici.
Už v roce 2001 měl diktátor, který je podle Bildu závislý na kokainu, jednu mozkovou příhodu. Pět let prý navíc trpí rakovinou tlustého střeva.
Informace o tom, že Saddám trpí rakovinou se objevily už několikrát. V roce 2000 napsal panarabský list Aš-Šark al Avsat, vycházející v Londýně, že Husajn dokonce svolal rodinnou radu. Údajně ho k tomu přiměla postupující rakovina lymfatických uzlin.
Svým nástupcem na radě jmenoval syna Kusaje. Ten by se chopil vlády tehdy, když otec zemře nebo nebude schopen vykonávat státnické povinnosti.
Zvláštní komise vedená Saddámovým osobním tajemníkem tehdy podle listu vybrala skupinu západních lékařů, která měla Husajna léčit. Jeden z prezidentských paláců se přeměnil na luxusní kliniku, potřebné vybavení bylo přivezeno z Jordánska.
Saddám Husajn tehdy, podle iráckých zdrojů, souhlasil s tím, že podstoupí chemoterapii. Dohnaly ho k tomu problémy s klouby a dýchací potíže. Také se mu zhoršil zrak a přechodně ztrácel paměť.
Zprávy o rakovině kolují v tisku od roku 1996
Časopis Foreign Report už v roce 1996 uvedl, že Saddám Husajn trpí rakovinou lymfatických žláz, že ho léčí v Bagdádu evropští specialisté a že podstoupil léčbu ozařováním. Kuvajtský deník Ar-Raj al-Ámm v říjnu 1998 zase tvrdil, že Husajn má rakovinu střev.
V červenci 2000 napsal o rakovině i britský list The Times. Zprávy o jeho zhoršujícím se zdraví podle listu údajně posílily boje o moc mezi jeho dvěma syny a narušily mýty o jeho nepřemožitelnosti, které pečlivě podporoval během dvou desetiletí autokratické vlády.
"Víme, že Saddám se necítí dobře a chápeme, že to může být rakovina, ale nevíme, jak je to zlé nebo jak dlouho to bude pokračovat," citoval v červenci 2000 The Times nejmenovaného iráckého obchodníka v Jordánsku.
