"Mně jako zahraničnímu korespondentovi je trapné o tom do Německa psát," říká novinář Hans-Jörg Schmidt z deníku Die Welt k tomu, jak se Benešovy dekrety staly po čtvrtečním duelu v České televizi hlavní tématem kampaně před volbami českého prezidenta. "Když byla v roce 1997 podepsána Česko-německá deklarace, oslavovali to Češi jako tlustou čáru. Ale když se to někomu politicky hodí do krámu, tak se vytáhnou ze šuplíku, hodně spodního šuplíku," dodává Schmidt.
Dekrety nezajímají už ani sudetské Němce
V Německu samotném už Benešovy dekrety jako právní či majetkový problém nikoho nezajímají. "Je to záležitostí marginálních skupinek, a to i v rámci Sudetoněmeckého krajanského sdružení," říká Miroslav Kunštát z Institut mezinárodních studií FSV UK, který na toto téma vypracoval studii. O aktivitách těchto skupinek jako Sudetoněmecká iniciativa v Německu podle něj "nikdo nic neví a nikoho to nezajímá".
Schwarzenberg v debatě zrušil Benešovy dekrety |
Pokud Němci současnou debatu, která se rozpoutala kolem prezidentských voleb, sledují, tak podle Kunštáta jen jako ukázku toho, zda v české politice stále ještě funguje umělé vyvolávání protiněmeckých nálad.
Pokud jde o německou politiku a diplomacii, ta se o Benešovy dekrety přestala z právního a majetkového hlediska zajímat už po roce 1997, kdy byla podepsána již zmíněná deklarace. V ní se jasně praví, že "obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti".
Této větě jasně předchází německé přiznání, že vyhnání Němců vyvolala nacistická okupace, a česká lítost. "Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny." Pod těmito větami není přitom podepsán nikdo jiný než tehdejší premiér Václav Klaus.
Benešovy dekretyBenešovy dekrety je nepřesné označení souborů prezidentských dekretů - vydaných během 2. světové války v exilu a v prvních poválečných měsících v ČSR - zakotvující jejich právní stav v osvobozené zemi. Od 21. července 1940 do 27. října 1945 bylo vydáno 143 dekretů. V současných politických sporech o platnosti a účinnosti "Benešových dekretů" se tohoto spojení obvykle používá v užším smyslu pro skupinu poválečných dekretů upravujících odsun a konfiskaci majetku Němců a Maďarů. Zatímco Čechovi nebo Slovákovi k uchování jeho statusu a politických práv stačilo, aby s okupační mocí nekolaboroval a nedopustil se zrady, Němci a Maďaři museli proti fašismu otevřeně bojovat, což se v podmínkách protektorátu a Slovenského státu prakticky rovnalo sebevraždě a znamenalo to smrtelné nebezpečí i pro rodinné příslušníky takového občana. Na základě Benešových dekretů bylo v letech 1945-1948 zbaveno majetku, vyhnáno a odsunuto na tři miliony sudetských Němců a několik set tisíc slovenských Maďarů. |
Linie česko-německé deklarace se i jako ministr zahraničí pevně držel i Karel Schwarzenberg. "Odsun sudetských Němců byl přímý důsledek druhé světové války," říká jednoznačně a v souladu s deklarací Schwarzenberg.
Volby v roce 2002 i Lisabonská smlouva
Jenže co sám podepsal, to Klaus nedodržel už při volbách 2002, které ODS pod jeho vedením vedla proti ČSSD právě na vlně obrany Benešových dekretů a údajného německého nebezpečí, které Česku hrozilo. Dlužno podotknout, že volby s touto protiněmeckou kampaní prohrál.
S podobným zdůvodněním obrany Benešových dekretů prosazoval Klaus v roce 2009 dodatek k Lisabonské smlouvě. Lisabonská smlouva už více než tři roky platí, Klausův dodatek nikoli. A přesto nikdo z Německa Česko neohrožuje nějakými majetkovými nároky. Je to paradoxně právě naopak, české město Cheb vzneslo majetkové nároky na rozsáhlé lesy v Bavorsku a soud vyhrálo.
Za deklaraci nešel Schwarzenberg, ale Zeman
Jediným českým politikem, který vyšel Německu a Němcům v politické a právní rovině v otázce Benešových dekretů výrazně vstříc, byl i podle mínění odborníků právě Miloš Zeman. Ten prohlásil před deseti lety Benešovy dekrety za "vyhaslé" (více najdete zde). Výměnou tehdejší kancléř Gerhard Schröder prohlásil, že Německo jako stát nepodpoří případné majetkové nároky svých občanů proti České republice, čehož se drží i jeho následnice Angela Merkelová.
"Celá ta současná diskuse je absurdní. Samozřejmě že dnes nemohou být Benešovy dekrety aplikovány. Ale nikdo přece netvrdil, že mají být zrušeny a že sudetským Němcům má být vrácen majetek," uvádí Alexandra Mostýn, pražská zpravodajka německého týdeníku Focus.
Německo dekrety nezajímají
Zatímco kruhy okolo Václava Klause, spojené nyní s Milošem Zemanem, téma Benešových dekretů pravidelně zneužívají, Německo zajímají ve vztazích s Českem zcela jiné věci.
"Pro Berlín je podstatné, jakým partnerem je pro něj Praha v evropských otázkách a také hospodářsky," uvádí Vladimír Handl z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. "Dokonce i pro bavorskou CSU je to už jen symbolické téma, jak ukázaly návštěvy bavorského premiéra Horsta Seehofera v Praze, kde se o dekretech nejednalo," uvádí Handl. "To jen my Češi stále Benešovy dekrety vykopáváme."
