VIDEO: Lukašenko se v bouřícím Minsku pohybuje s kalašnikovem

  • 1009
Proti běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi se v neděli do minských ulic vydalo přes 100 tisíc lidí. Úřady tlampači vyzývaly davy lidí k rozchodu a varovaly před užitím síly, pokud neuposlechnou. Ti se poklidně rozešli až po několika hodinách protestů. Policejní a armádní jednotky, soustředěné v okolí, proti lidem nezasáhly. Lukašenko byl viděn s kalašnikovem a v neprůstřelné vestě.

Dav s bílo-červenými vlajkami, které se staly barvami protestu, zaplnil náměstí Nezávislosti a přilehlé ulice a sborově vykřikoval hesla jako „Svoboda!“ nebo „Odejdi!“.

Mnoho demonstrantů na místo dorazilo pěšky, neboť bezpečnostní složky uzavřely některé stanice metra, uvedla německá tisková DPA, podle které protest proběhl poklidně.

Úřady tlampači vyzývaly shromážděné k rozchodu a varovaly, že v opačném případě použijí síly. Odpovědí byl hvízdot, protestující se rozešli až po několika hodinách. Policejní a armádní jednotky shromážděné v okolí proti lidem nezasáhly. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších běloruských městech.

Běloruské ministerstvo obrany před začátkem demonstrace oznámilo, že armáda převezme ochranu nad národními památníky. S jakýmikoli nepokoji v okolí soch či pomníků se místo policie vypořádají vojáci, píše se v prohlášení.

Lukašenko s kalašnikovem

Během demonstrace se na sociálních sítích a v médiích objevily záběry, zachycující pětašedesátiletého Lukašenka v neprůstřelné vestě a se zbraní v ruce. Server Tut.by poznamenal, že Lukašenkově kalašnikovu chyběl zásobník.

Alexandr Lukašenko, který stojí v čele Běloruska už 26 let, čelí od začátku srpna masovým protestům a stávkám. Část obyvatel totiž pokládá Lukašenkovo oficiálně oznámené vítězství v prezidentských volbách s více než 80 procenty hlasů za zfalšované.

„Jestli (Lukašenko) opravdu vyhrál volby, tak proč proti němu tolik lidí vychází protestovat?“ prohlásil osmnáctiletý Jauhen. „(Lukašenko) chce, abychom se rozešli a žili jako dřív. Ale už nikdy nebude jako dřív,“ řekl osmadvacetiletý Nikita.

Agentura DPA psala o „bezprecedentní soudržnosti občanů všech tříd v zemi, ovládané v sovětském stylu i třicet let po pádu komunismu“. Protesty v Minsku podle ní nejsou ani protiruské, ani proevropské. „Chci, aby tento teror skončil, abychom mohli konečně svobodně žít,“ řekla dvaapadesátiletá historička Svjatlana. „Tento režim a tento diktátor mají na rukou tolik krve,“ dodala v slzách.

Demonstrace se podle listu Kommersant účastnili také členové koordinační rady, kterou vytvořila opozice kvůli hladkému předání moci. Její členka Maryja Kalesnikavová vyzvala lidi, aby se nepřibližovali k válečnému památníku, který střežili vojáci.

NATO vojáky na hranice neposlalo

Lukašenko v sobotu při návštěvě vojenské posádky v Grodně nedaleko polských hranic varoval před revolucí chystanou cizími mocnostmi a vojáky vyzval, aby se měli na pozoru. Nepřátelská armáda se podle něj připravuje v Polsku a Litvě, což však obě země odmítají.

Mluvčí NATO Oana Lungescuová v neděli uvedla, že aliance „není hrozbou pro Bělorusko ani pro žádnou jinou zemi“ a v regionu žádné vojáky nesoustřeďuje.„Náš postoj je přísně obranný,“ dodala mluvčí. Obvinění o chystané revoluci podporované cizími mocnostmi popřel litevský prezident Gitanas Nauséda.

„(Lukašenkův) režim se ničím nepodloženými tvrzeními o imaginárních vnějších hrozbách snaží odvrátit pozornost od vnitřních problémů Běloruska,“ reagovala litevská hlava státu.

Jeden ze zástupců polské prezidentské kanceláře Lukašenkova tvrzení nazval „propagandou (běloruského) režimu“. „Polsko nemá nic takového v úmyslu,“ uvedl představitel.

Lukašenko na začátku tohoto týdne při návštěvě jedné z běloruských továrny připustil možnost nových voleb – ovšem pod podmínkou přijetí nové ústavy.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli oznámil, že Moskva považuje reformu běloruské ústavy za schůdné řešení současné politické krize, píše agentura Reuters. Moskva podle šéfa ruské diplomacie rovněž věří, že se situace v Bělorusku uklidňuje.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video