Rozhovory s představiteli opozice, včetně Viktara Babariky, se údajně konaly ve vyšetřovacím vězení běloruské tajné služby KGB a trvaly čtyři a půl hodiny. Babarika chtěl s Lukašenkem soupeřit v prezidentských volbách, ale skončil ve vězení ještě dřív, než naplno začal předvolební boj.
Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která po volbách pod tlakem úřadů opustila Bělorusko, označila Lukašenkovo setkání s vězněnými představiteli opozice za výsledek demonstrací, a vyzvala k pokračujícímu tlaku na nové volby.
„Lukašenko tímto setkáním uznal existenci politických vězňů, které dříve zavrhoval jako kriminálníky,“ prohlásila. Na Twitteru také uvedla, že si telefonovala se zavřeným manželem, poprvé za poslední čtyři měsíce. „Hovor trval dvanáct minut,“ dodala.
Bývalý ministr kultury a velvyslanec ve Francii Pavel Latuška, který se stal členem opoziční koordinační rady a který byl podle médií přinucen opustit Bělorusko, uvedl, že setkání odráží slabost běloruského prezidenta.
„Lukašenko byl nucen zasednout k jednacímu stolu s lidmi, které uvěznil,“ řekl. Zároveň vyzval k propuštění všech politických vězňů.
Pozorovatelé označují Lukašenkovu návštěvu věznice za součást snahy o utišení protestů nabídkou vágně popsaných reforem, jako je například jeho návrh na přijetí nové ústavy. „Po dvou měsících protestů a tvrdých represích se Lukašenko snaží situaci mírnit,“ uvedl nezávislý běloruský odborník na politiku Valerij Karbalevič.
„Diskuse o nové ústavě je pokusem vlády imitovat dialog. Umožnilo by to Lukašenkovi utopit protesty v rozhovorech, snížit napětí a prosazovat svou agendu doma i v zahraničí,“ dodal.
Policie před protestem zatýkala novináře
Opozice v neděli pořádá tradiční protestní „pochod hrdosti“, kde demonstranti po celé zemi žádají nové volby. Doufá, že do protestu se zapojí 100 tisíc lidí. „Ukážeme, že neúnavně usilujeme o svobodu, pokrok a změnu,“ sdělila opozice. Nedělní protesty mají obvykle největší účast.
Už před jeho začátkem policie hromadně zatýkala novináře. Pod záminkou kontroly dokladů je odvážela na policejní úřadovny, uvedl nezávislý server Tut.by, který nedávno přišel o mediální licenci a jeho reportérům tak hrozí zatčení stejně jako demonstrantům.
Rány z mučení, zlomeniny celého těla. Zraněné Bělorusy léčí v Česku |
Mezi zadrženými se ocitla nejen reportérka samotného serveru Tut.by a dalších nezávislých médií, ale také zpravodaj a fotografka ruské státní agentury TASS a dokonce fotoreportéři běloruské státní agentury Belta.
Novináři od rána hlásí průjezdy kolon s obrněnou technikou Minskem, jakož i rozmísťování jednotek policejních těžkooděnců v centru metropole. Mobilní operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu a varovali před výpadky spojení. TASS připomněl, že se tak děje v posledních týdnech každou neděli, kdy opozice pořádá protestní akce.
Média rovněž informují o tvrdých potyčkách a desítkách zatčených demonstrantů z okolí památníku hrdinů. „Lidé stáli a nerozutekli se. Nakonec je policisté začali bít obušky, zasahovali opravdu brutálně,“ napsal server Onliner.by. Proti demonstrantům podle Tut.by zakročili i zamaskovaní lidé s obušky a v civilním oblečení.
„Zatčena byla padesátka lidí,“ napsala agentura Interfax s odvoláním na očité svědky, podle kterých se někteří demonstranti stavěli na odpor. Policisté tvrdě zasahovali a několik raněných muselo být ošetřeno.
V sobotu Minskem pochodovaly stovky žen, které protestovaly proti politickým represím a žádaly nové volby. Několik účastnic protestu bylo zadrženo, uvedla agentura AP. Ženy se však sešly nejen v běloruské metropoli.
Jako výraz solidarity se konal pochod v Londýně, Paříži, Varšavě, Kodani, na Kypru, v italské Boloni, estonském Tallinnu, německém Stuttgartu či ruském Petrohradě a také v mnoha amerických městech, třeba v New Yorku, San Franciscu a Bostonu.
19. srpna 2020 |