Nizozemská vláda se rozhodla na základě informací od civilní i vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby. Podobně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu postupovaly i další země. Nizozemsko s nimi svůj krok koordinovalo, uvedl nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra.
Všech jednadvacet Rusů vyhoštěných z Belgie působí na ruské ambasádě v Bruselu nebo na konzulátu v Antverpách. Zemi musí opustit do patnácti dnů, uvedla belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmesová.
„Toto rozhodnutí není sankcí, je spojené výhradně s národní bezpečností. Diplomatické spojení s Ruskem zůstává otevřené, ruská ambasáda může nadále fungovat a nadále podporujeme dialog,“ komentovala rozhodnutí Wilmesová citovaná serverem Sud Info.
Irské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo ruského velvyslance a doporučilo mu odjezd čtyř vysoce postavených ruských diplomatů kvůli jejich chování, které podle Dublinu odporuje Vídeňské konvenci o diplomatických stycích.
Irsko a Rusko by ale nadále měly udržovat diplomatické styky, stojí v prohlášení, které na Twitteru zveřejnil irský ministr zahraničí Simon Coveney. Ve stejném textu rovněž odsoudil „válku Ruské federace proti Ukrajině, kterou považujeme za závažné porušení mezinárodního práva“.
Za nežádoucího byl prohlášen také jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze. Českou republiku musí opustit do 72 hodin. Na Twitteru to v úterý oznámilo české ministerstvo zahraničí.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury TASS upozornila, že vyhoštění diplomatů z Belgie, Irska, Nizozemska i Česka se setká s odezvou Moskvy. „Na všechny země budeme reagovat,“ citovala ji agentura.
Deset pracovníků ruských zastupitelských úřadů tento měsíc prohlásily za nežádoucí osoby i pobaltské státy, Rusko zareagovalo recipročně. Současně s pobaltskými státy vyhostilo deset ruských diplomatů i Bulharsko a mezitím Polsko opustilo 45 vyhoštěných pracovníků ruského zastupitelského úřadu. Moskva přislíbila, že na tyto kroky odpoví.