Podle německého úřadu práce (Bundesagentur für Arbeit, BA) pracovalo v celém Německu v září loňského roku 52 551 Čechů. Počet českých zaměstnanců v Německu rapidně stoupá od roku 2011, kdy země občanům Česka a dalších států střední a východní Evropy povolilo vstup na svůj pracovní trh.
Přibližně polovina všech Čechů pracuje v sousedním Bavorsku, kde však za poslední roky přibylo i mnoho zaměstnanců jiných národností, a sice zejména Chorvatů a Rumunů, kterým Německo svůj pracovní trh otevřelo až v roce 2015, respektive 2014.
Češi se dle Moritze za prací stěhují zřídka, a to i v rámci své země. „Neradi opouštějí okruh své rodiny, přátel a známých, a proto dávají přednost dojíždění. Mnohem více přistěhovalců v Německu pochází z jiných postkomunistických zemí, ale to může být i tím, že socioekonomická situace je v Česku ve srovnání s nimi přece jen o něco příznivější. Když západoevropské země EU otevřely svůj pracovní trh občanům nových členských států, přistěhovalo se do nich mnohem více Poláků než Čechů, a to i po přepočtu na celkový počet obyvatel obou zemí. Češi z historických důvodů neradi migrují,“ tvrdí Moritz.
Zatímco Češi pracují zejména v blízkosti hranic, Poláci se naopak soustředí spíše ve velkoměstech. „Může to být ale i tím, že na území bývalé NDR nesídlí tolik úspěšných firem jako v Bavorsku, které je celkově ekonomicky vyspělejší než nové spolkové země. I firmy z jiných spolkových zemí si radši otevřou pobočku v bavorském pohraničí než na východě Braniborska,“ vysvětluje.
Vysokoškoláci do Německa nemíří
Velkým tématem v Česku jsou odchody lékařů do zahraničí. Podle čerstvé statistiky německé lékařské komory loni ve Spolkové republice pracovalo 1 111 českých lékařů, což je o 4,5 procenta více než v roce předchozím. Většina českých lékařů pracuje v nemocnicích.
„Některé nemocnice by bez českých sester a lékařů musely zavřít,“ upozorňuje Moritz. V pohraničí je podle něj poměrně dost českých lékařů, ale ve srovnání s počtem níže kvalifikovaných zaměstnanců, jako například zdravotních sester, kuchařů, pracovníků v gastronomii či pohostinství, je jejich velmi málo.
Většina Čechů pracujících v Bavorsku má jen střední školu. Vysokoškolské vzdělání má podle Moritze asi jen 10 procent zde pracujících Čechů. Typický český zaměstnanec v Bavorsku je muž ve věku od 25 do 54 let, asi jen třetina Čechů pracujících v Bavorsku jsou ženy. Přibližně dvě třetiny Čechů jsou zaměstnány ve službách, převážně v pohostinství, skladech a logistice. Zbývající třetina pracuje v průmyslu, a sice ve stavebním, spotřebním nebo elektronickém, uvedl Moritz.
Michael Moritz
|
Češi v Bavorsku obvykle vydělávají o dost méně než je tamější průměr. Je to však způsobené tím, že často pracují v odvětvích s obecně nižšími příjmy. Diskriminováni jsou podle Moritze jen zřídka a místní proti nim nemají žádné předsudky. „Ty měli začátkem 90. let, kdy byly v Bavorsku asi desetkrát vyšší mzdy než v Česku, to se ale úplně změnilo. Dnes chybí kvalifikované pracovní síly a Češi jsou potřeba,“ řekl Moritz. Češi jsou podle něj také žádanější než pracovní síla z jiných zemí.
Spolupracují i bavorská a česká učiliště
Nejvíce Čechů podle německých úřadů práce pracuje v okresu Cham v Horní Falci, kde sídlí hned několik firem s mezinárodní působností. Navíc je tu poměrně významný i cestovní ruch. Cham pak následují další okresy v Bavorsku a Sasku, zejména podél hranic.
Do vábení českých zaměstnanců jsou zapojeny i bavorské školy. Příkladem je třeba spolupráce učiliště v Domažlicích s učilištěm v hornofalckém Chamu. Čeští učni tak mají možnost strávit několik týdnů ve škole v Chamu, aby si zlepšili němčinu, a zároveň absolvují praxi v tamních firmách.
Němečtí žáci ale na zkušenou do Čech nejezdí. V několika školách se alespoň učí česky, ale poptávka po delším pobytu v Čechách je podle Moritze velmi nízká. „Být jediným německým žákem na české škole by bylo mnohem náročnější než spolu s několika dalšími Čechy strávit pár týdnů na učilišti v Německu,“ dodal Moritz. Bavorští zaměstnavatelé Čechům vzdělání bez problémů uznávají, jen by si podle něj přáli, aby výuka na české straně byla více praktická a nejen teoretická.
Bavorské úřady práce v českém pohraničí samy organizují akce, na kterých verbují nové zaměstnance. Česká města se k tomu v dobách vyšší nezaměstnanosti stavěla kladně, to se ale mění. „Teď je naopak nezaměstnanost v Čechách velmi nízká, začínají tu chybět kvalifikované pracovní síly a města si již nepřejí, aby lidé odcházeli za prací do zahraničí. Podobné akce se však přesto i nadále konají,“ upřesnil Moritz.
Často je aktivně hledají samy firmy, které organizují pracovní veletrhy například v Plzni, a navíc v Bavorsku existují welcome centra, jež poskytují poradenství zaměstnancům veškerých národností, i když pro radu si tam chodí nejčastěji právě Češi. „Možností nechat si poradit ohledně práce v Bavorsku je tedy spousta,“ uzavřel Moritz.