Studenti medicíny v Meklenbursku - Předním Pomořansku si mohou velice jednoduše přilepšit. Zemská vláda jim podle DPA nabízí měsíční stipendium 300 eur (asi 7 670 korun), a to až pod dobu čtyř let a tří měsíců. Stačí, když se upíšou, že po promoci budou nejméně pět let pracovat na venkově nebo ve státním zdravotnictví.
Vláda někdejší východoněmecké spolkové země, která se po sjednocení Německa potýká s odlivem mozků, sází na to, že mladí doktoři a doktorky časem propadnou kouzlu poklidného života na břehu Severního moře, založí zde rodinu a zůstanou po zbytek kariéry.
Němci těží z přílivu syrských lékařů, už je jich dvakrát víc než českých |
Stejný problém řeší i nejlidnatější spolková země, Severní Porýní-Vestfálsko. V Düsseldorfu, Essenu, Dortmundu nebo Kolíně nad Rýnem o lékaře není nouze, ale na venkově je situace podstatně horší. V Bielefeldu se proto za tři roky otevře nová fakulta medicíny, z které by každý rok mělo vyjít 300 lékařů.
Dostat se v Německu na medicínu je velmi těžké, hodně záleží na známkách ze střední školy. Ve hře jsou ale i jiné faktory. Zemská vláda v Porýní proto už nyní slibuje, že deset procent míst na nové fakultě rezervuje pro studenty, kteří předem slíbí, že odslouží nejméně deset let na venkově.
Se zajímavou pobídku přišlo bavorské ministerstvo zdravotnictví. Mladým lékařům nabízí dotaci 60 000 eur (1,53 milionu korun) na otevření praxe ve městech s méně než 20 000 obyvateli. Kromě toho finančně podporuje mediky ochotné nejméně pět let po konci studia pracovat na venkově.
Podobné pobídky zavedlo i Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko, Durynsko, Hesensko a Porýní-Falc. Poslední jmenovaná spolková země dokonce přišla s velkým plánem na podporu regionů s nedostatečnou zdravotní péčí, v jehož rámci chystá rekvalifikační kurzy pro absolventy medicíny, kteří po promoci nenastoupili dráhu lékaře.
ČLK: Pobídky mohou urychlit odchody českých lékařů
Venkovský lékař je v Německu ohrožený druh. List Handelsblatt před dvěma lety napsal, že každému třetímu praktikovi je přes šedesát let a mladí lékaři se dnes na maloměsto nehrnou. V roce 2030 by mohlo chybět více než 100 000 lékařů a Němci se proto kritickou situaci podobně jako jiné státy západní Evropy snaží řešit dovozem lékařů ze zahraničí.
V minulých letech tak do Německa přišly tisíce lékařů z Rumunska, Řecka či Sýrie. Na lepší platy a kvalitní systém vzdělávání slyší i čeští doktoři. Zatímco v roce 2012 jich v Německu působilo 762, předminulý rok toto číslo vyrostlo už na 1 063 (statistiku za rok 2016 najdete zde).
StatistikaV Německu už pracuje víc než tisíc českých lékařů |
Dva roky starý průzkum ukázal, že po studiu chce v zahraničí pracovat 28 procent českých studentů medicíny, více než polovina z nich má zájem o práci v Německu. A programy německých zemských vlád lákající lékaře na venkov by tento exodus mohly nepřímo prohloubit.
„Může to mít sekundární vliv, protože němečtí lékaři budou odcházet z nemocnic, a ty pak budou víc nabírat u nás,“ uvažuje mluvčí České lékařské komory (ČLK) Michal Sojka, podle nějž je už dnes kvůli migraci českých lékařů na Západ v některých nemocnicích hluboká personální krize.
„Pokud se něco neudělá, tak během několika let tu bude katastrofická situace. Ale tady se nic nemění. Změna zákona o vzdělávání nepřinesla nic, co by tady lékaře udrželo, platy se nezvyšují tak rychle, aby to zastavilo jejich odchod,“ myslí si mluvčí ČLK.
Pobídky pro umístění lékařů na venkov podle něj existují i v Česku. „První pobídky dělají většinou kraje a města, lékařům například nabízejí nízký nájem na praxi,“ říká Sojka.
Snaží se i některé zdravotní pojišťovny. Na místa venkovských praktiků, na která se ve výběrovém řízení nikdo nepřihlásí, se snaží dávat vyšší kapitaci, tedy platbu za pacienta. „Podle mých informací to však zatím žádný velký vliv nemá,“ dodává Sojka.
