Stojím před základní školou jednoho z bavorských turistických měst. Do začátku vyučování zbývá patnáct minut. Zatímco zpravodajské servery hlásí rekordní čísla nově nakažených, tady je provoz stejně šílený jako každý jiný všední den. Desítky dětí proudí plynule prostorem před hlavním vstupem, auta s rodiči za volantem, z nichž vyskakují na parkovištích nebo jen tak na chodníku těsně před školou jejich ratolesti s aktovkami na zádech, se v organizovaném chaosu mísí s pěšími.
Nošení respirátorů tady pro nikoho není téma. Žáci je mají prostě stále nasazené, sundávají si je jen na svačinu.
