Zpráva o popravách vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI). Státní barmský tisk napsal, že čtveřice byla o popravena „v souladu s právní procedurou za řízení a organizování násilného a nehumánního teroristického zabíjení“.
Junta popravy potvrdila v krátkém prohlášení, ale věznice, kde byli muži drženi, věc nekomentovala. Příbuzní podle BBC čekají na vydání těl, matka jednoho ze zadržených právě dnes do věznice donesla brýle, peníze a slovník, které syn požadoval při poslední návštěvě v pátek.
Člen stínové exilové vlády Aun Mjou Min popřel, že popravení byli zapojeni do násilí. „To, že je potrestali smrtí, dokládá snahu vládnout prostřednictvím strachu,“ řekl.
Mezi popravenými je jednačtyřicetiletý bývalý poslanec Pchjo Zeja Tho z NLD, jehož vojenský soud v lednu usvědčil za trestnou činnost včetně financování terorismu a pumových útoků.
Zatčen byl loni v listopadu jako klíčová osoba v síti, která podle junty organizovala teroristické útoky v Rangúnu. Jeho žena podle agentury AP zatím zprávu o manželově popravě nemá a snaží se dostat se k více informacím. Než se Pchjo Zeja Tho zapojil v roce 2007 do politického dění, věnoval se hiphopu.
Dalším popraveným byl dlouholetý prodemokratický aktivista Ťjo Min Yu, známější pod přezdívkou „Kou Jimmy“, nebo bývalý poslanec Pchjo Zeja Tho z Národní ligy pro demokracii (NLD) svržené barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij.
Hrozí občanská válka. OSN vyzvala, aby se do Barmy neprodávaly zbraně |
O dalších dvou popravených mužích se mírně rozcházejí informace. Agentura Reuters hovořila o čtyřech popravených prodemokratických aktivistech odsouzených na základě protiteroristického zákona.
Podle agentury AFP byli ale další dva muži odsouzeni k trestu smrti za vraždu ženy, kterou podle obžaloby podezírali, že vyzrazuje informace armádě.
„(Jsme) Nesmírně zarmouceni... co nejdůrazněji odsuzujeme krutost junty, pokud je to pravda. Světové společenství musí jejich krutost potrestat,“ sdělil mluvčí barmské exilové vlády v reakci na zprávy o popravách.
Podle Svazu politických vězňů byly poslední soudní popravy v Barmě vykonány koncem 80. let.
Krutost a barbarství, reagují mezinárodní organizace
Nezávislý odborník OSN na problematiku lidských práv Thomas Andrews vyzval k celosvětové reakci. „Ty lidi soudil, usvědčil a potrestal vojenský soud, přičemž dotyční neměli právo se odvolat a podle všeho neměli ani právního zástupce, což je porušení mezinárodního humanitárního práva,“ sdělil.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský napsal, že je zprávou o popravě demokratických aktivistů v Barmě otřesen. Ztratili život v boji za svobodu, uvedl.
Čínské ministerstvo zahraničí popravy neodsoudilo, jeho mluvčí pouze řekl, že by si Barma měla řešit konflikty v rámci ústavy. Mluvčí doplnil, že se Čína drží principu nezasahování do vnitřních záležitostí.
Šéf japonské diplomacie Jošimasa Hajaši považuje popravy za důvod k hlubokému znepokojení. Barmu podle něj uvrhnou do ještě větší izolace. Ministr vyjádřil soustrast pozůstalým.
Elaine Pearsonová z HRW označila popravy čtyř mužů za „projev naprosté krutosti“. „Popravám předcházely hrubě nespravedlivé a politicky motivované vojenské soudy. Barbarství a bezohledný nezájem o lidská práva, jaký projevuje junta, děsí protestní hnutí proti ní. Země Evropské unie, USA a další vlády by měly juntě ukázat, že za své zločiny zaplatí,“ sdělila Pearsonová.
Proces odsoudily i Spojené státy prostřednictvím svého velvyslanectví v Rangúnu. To v prohlášení uvedlo, že USA „neschvalují popravy prodemokratických lídrů, kteří byli vojenským režimem odstraněni kvůli tomu, že vykonávali svá základní práva“.
Regionální ředitel AI Erwin van der Borght označil popravy za „svévolné zbavení života“ a další příklad „otřesného stavu lidských práv“ v Barmě. Také on vyzval svět k rychlé reakci, protože v Barmě čeká na vykonání rozsudků smrti až 100 lidí. Podle Svazu politických vězňů od loňského února barmské soudy vynesly trest smrti nejméně nad 114 osobami obžalovanými z politických přečinů včetně dvou dětí.
Kambodžský autoritářský premiér Hun Sen v červnu vyzval dopisem vůdce junty Min Aun Hlaina, aby popravy neprováděl. Kambodža v současné době stojí v čele Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), dopis proto podle Reuters vyjádřil hluboké znepokojení i dalších okolních zemí.
Vojenská junta převzala moc v Barmě v únoru 2021 po převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou držitelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij a její NLD.
ANALÝZA: Vězení jako by bylo jejím osudem. Stárnoucí Su Ťij čelí mstě pučistů |
Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované. To ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili. Puč vyvolal rozsáhlé protesty. Podle odhadů lidskoprávních skupin přitom policisté a vojáci zabili bezmála 2000 civilistů, uvedla agentura AP.
Barmská vojenská vláda v rámci své snahy rozdrtit disent v zemi odsoudila k trestu smrti desítky aktivistů bojících proti vojenskému převratu. Podle Svazu politických vězňů od loňského února barmské soudy vynesly trest smrti nejméně nad 114 lidmi obžalovanými z politických přečinů včetně dvou dětí.
Loňský vojenský převrat v zemi následovaly protesty a brutální srážky s policií:
