„Esesáci sem přicházeli popít, zúčastnit se oslav, koncertů a večírků ve stínu obludného zločinu, kterým byla Osvětim-Březinka,“ říká jedna z iniciátorek projektu Dagmar Kopijaszová. „Tato budova byla centrem rodinného a soukromého života členů SS. Sloužila jako místo, kam přišli zapomenout na svou práci, která spočívala v zabíjení lidí,“ dodala.
Její nadace, jejíž název by se dal přeložit jako Památníky v okolí Auschwitz-Birkenau, vznikla v roce 2013 a usiluje o záchranu opomíjených objektů vztahujících se k historii holokaustu.
Někdejší jídelna, postavená v březnu 1942, se nachází 400 metrů od známé vstupní brány s nápisem „Arbeit macht Frei“ (Práce osvobozuje) do největší továrny na smrt druhé světové války v Evropě. V Osvětimi, která se skládala ze tří hlavních táborů a téměř padesátky dalších poboček v širém okolí, nebyla jedinou.
Po válce se dřevěná budova ve tvaru kříže s velkou ústřední halou a dalšími dvěma bočními, schopná pojmout až čtyři tisíce lidí, stala skladištěm obilí a postupně zchátrala.
Zdevastovaný objekt lze zachránit
Ačkoli je objekt zdevastovaný, lze jej zachránit, ujišťuje Kopijaszová, „Plány na zrestaurování jsou již připraveny,“ dodala. „Z historického hlediska vrhá stará jídelna světlo na společenský život zaměstnanců tábora,“ vysvětluje mluvčí osvětimského muzea Pawel Sawicki. Muzeum v Osvětimi, které se stará o zachování bývalého tábora, je připraveno iniciativě pomoci svými schopnostmi a znalostmi i informacemi ze svých archivů.
Na vraždění židů jsme se nepodíleli. Poláci zuří kvůli článku o holokaustu |
Podle Kopijaszové bude budova po důkladné rekonstrukci moci sloužit k pořádání oficiálních akcí týkající se historie tábora. Přišla také s myšlenkou zřídit uvnitř budovy „zeď hanby“ se jmény identifikovaných strážných SS, „možná i s jejich fotografiemi“.
To by mohlo připomínat „banalitu zla“ v bývalém vyhlazovacím táboře. „Zredukovali jsme obraz nacisty na divoké zvíře, které jen zabíjelo. Není to celá pravda. Byl to také obyčejný člověk, učitel, obchodník, takříkajíc náš soused, který spáchal tyto zločiny. Na to musíme pamatovat,“ zdůraznila.
Nadace, která se již pustila do oprav, plánuje kvůli nedostatku financí zahájit mezinárodní sbírku. Odhaduje, že oprava budovy bude stát v přepočtu více než 156 milionů Kč.
Koncentrační tábor v Osvětimi, která byla po okupaci Polska nacisty přičleněna k třetí říši Adolfa Hitlera, fungoval v období od června 1940 do ledna 1945. Nacisté tam podle odhadů zavraždili přibližně 1,1 milionu lidí, převážně židů z různých evropských zemí, v plynových komorách či hladem a vyčerpáním. Tábor osvobodili 27. ledna 1945 sovětští vojáci, kteří na místě objevili asi sedm tisíc přeživších.
Nacistické Německo do Osvětimi deportovalo 232 tisíc dětí, z nichž asi 700 bylo ještě naživu, když Rudá armáda místo osvobodila.
