Washington už dříve odsouhlasil, že v lednu pojedou do Afghánistánu tři tisíce vojáků a dalších 2 800 na jaře.
Admirál Mullen ale dnes oznámil, že celkové navýšení bude zřejmě ještě daleko větší. "Shodli jsme se na tom požadavku a je mi opravdu jasné, že tento požadavek naplníme, takže otázka nezní 'jestli', nýbrž 'kdy'," komentoval plán Mullen.
Podle něj by mělo posílení proběhnout poměrně rychle. "Směřujeme k tomu, abychom je tam dostali na jaře a nejpozději začátkem léta," řekl Mullen.
Dosud americká armáda tvrdila, že potřebuje o něco menší a pomalejší posily. Generálové chtěli, aby do Afghánistánu jelo maximálně 20 tisíc mužů v následujících 12 až 18 měsících.
Obama pomůže, Češi ne
Při posilování v Afghánistánu se americká armáda může spolehnout na podporu budoucího prezidenta Baracka Obamy. Ten už v kampani sliboval rychlejší stažení z Iráku a naopak posílení jednotek v Afghánistánu.
V zemi dnes operuje 31 tisíc vojáků USA, někteří z nich v samostatných jednotkách a zbytek jako součást 51tisícové mise NATO. Udržet pořádek se jim ale nedaří. V Afghánistánu se v posledních dvou letech prudce zhoršila bezpečnostní situace. Jen letos bylo při násilnostech zabito na pět tisíc lidí, včetně asi tisícovky civilistů a téměř tří stovek zahraničních vojáků.
Na výraznější pomoc českých jednotek se zatím NATO spoléhat nemůže. V pátek totiž opozice ve Sněmovně zablokovala vládní návrh na zahraniční mise v roce 2009, který původně počítal i s navýšením stavu v Afghánistánu. - čtěte Vládní plán vojenských misí padl, nepomohli rebelové ani ústupky
