Vítězná fotografie soutěže World Press Photo 2011

Vítězná fotografie soutěže World Press Photo 2011 | foto: Jodi Bieber pro TIME

Válečné porno? Zmrzačil ji manžel, portrét měl obhájit boj s Tálibánem

  • 117
Nos i uši jí uřízl manžel, protože prý zostudila jeho rodinu. „Řekla jsem jí: zavři oči, zkus na minutu hodit za hlavu to, co se stalo, a mysli na svou vnitřní krásu a sílu. Otevřela oči a v tu chvíli jsem pořídila tuto fotografii,“ popisuje vznik kontroverzního portrétu Jodi Bieberová. Jeho příběh mapuje další díl seriálu Slavné fotografie.

Psal se rok 2010 a novináři časopisu Time vyjeli do Afghánistánu za reportáží o podmínkách afghánských žen. Jodi Bieberová jako fotografka strávila s osmnáctiletou Bibi Aishou v kábulském táboře asi tři hodiny. „Mohla jsem udělat fotografii, kde by byla zobrazena spíše jako oběť, ale já si řekla – ne, tato žena je krásná,“ popsala Bieberová.

„Šátek jí spadl mírně dozadu a vlasy měla odhalené, měla ty nejkrásnější vlasy, a já jsem jí řekla: ‚Víš, jsi opravdu krásná žena a já bych nikdy nemohla pochopit nebo vědět, jak se cítíš. Ale co můžu udělat, je ukázat tě na této fotografii jako krásnou‘,“ sdělila fotografka, která za svůj šokující portrét vyhrála o rok později prestižní soutěž World Press Photo.

Slavné fotografie

Když bylo Aishe dvanáct let, otec ji přislíbil za ženu společně s její mladší sestrou bojovníkovi Tálibánu. Zvyk zvaný baad je v paštunském kmenovém právu obvyklou cestou k usmíření znepřátelených rodin. V šestnácti se Aisha přistěhovala do rodiny svého manžela, kterého ovšem ve skutečnosti nikdy nespatřila, protože bojoval v Pákistánu.

„Strávila jsem s nimi dva roky jako vězeňkyně,“ vzpomínala na čas, který prožila s tchánem a deseti švagry. Ti ji soustavně mučili a zneužívali. Po dvou letech se rozhodla k útěku. Dvě sousedky, které jí slíbily pomoc, ji však zradily a v Kandaháru se ji pokusily prodat dalšímu muži. Zatkla je policie a Aisha kvůli útěku od manžela také putovala do vězení. Po pěti měsících ji našel tchán, uplatil policii a odvedl ji zpět domů.

Tam poprvé v životě potkala svého manžela, který se vrátil z bojů v Pákistánu. Předvedl ji před kmenový soud za zostuzení své rodiny. Soudci rozhodli, že Aisha přijde o nos a uši. Rozsudek vykonal sám manžel. „Najednou jako bych v nose ucítila studenou vodu. Otevřela jsem oči, ale pro tu spoustu krve jsem nic neviděla,“ vzpomínala Aisha na své zmrzačení.

Afghánce, kterou zohyzdil manžel, udělali v Kalifornii nový nos

Po vykonání rozsudku ji nechal manžel v horách, kde měla zemřít. Podařilo se jí však přežít a ujal se jí americký provinční rekonstrukční tým v provincii Orúzgán a organizace Women for Afghan Women.

Později podstoupila řadu zákroků na plastické chirurgii v Kalifornii, kde jí doktoři vytvořili nový nos. Adoptoval jí afghánsko-americký pár, který žije ve státě Maryland. Tam také Aisha dokončuje lékařskou školu.

„Chci se stát zdravotní sestrou, abych mohla pomáhat lidem. Mám za sebou jednatřicet operací, což znamená, že mám ve zdravotnictví hodně zkušeností. Chci pomáhat lidem, kteří se trápí, a říkat jim, že když jsem se dokázala dostat přes své nejtemnější hodiny já, dokážou to i oni,“ sdělila Aisha na začátku minulého roku v rozhovoru s herečkou Angelinou Jolie.

Afghánská dívka Steva McCurryho

Vítězný snímek Aishy někdy bývá přirovnáván k fotografii afghánské dívky Šarbat Guly, kterou pořídil Steve McCurry pro časopis National Geographic. Sama Jodi Bieber přiznala, že se jí inspirovala. „Určitě to bylo součástí toho, jak jsem se rozhodla Aishu fotografovat,“ řekla.

Slavný snímek nazvaný Afghánská dívka pořídil fotograf McCurry v uprchlickém táboře u pákistánského Péšávaru v roce 1984.

Vítězná fotografie soutěže World Press Photo 2011

Zelenooká Gula vyrůstala v pákistánském utečeneckém táboře, kde se ocitla po sovětské okupaci Afghánistánu. McCurry neznámé děvče vyfotil na sklonku roku 1984. Začalo se jí přezdívat Mona Lisa Východu. V roce 2002 ji americký fotograf znovu objevil a konečně zjistil její identitu.

„Byla bych raději, kdyby snímek nebyl nikdy pořízen,“ tvrdila Gula s tím, že k němu jako desetiletá dívka nesvolila a dostal ji do mnoha problémů. Později ale otočila. „Ze začátku jsem tu fotku a pozornost nesnášela. Teď jsem velmi šťastná. Získala mi respekt a udělala mě velmi populárním. Příjem z fotografie pomohl vdovám, sirotkům a bezmocným lidem. Nyní jsem na ni hrdá,“ sdělila minulý rok.

„Co se stane, když opustíme Afghánistán“

Fotografie Aishy vyšla na obálce časopisu v roce 2010 s podtitulem „Co se stane, když opustíme Afghánistán“ a vyvolala vášnivé debaty. Ochránci lidských práv tvrdili, že je důležité, aby se západní svět dozvěděl o násilí páchaném na afghánských ženách. Kritici označili implicitní tvrzení magazínu, podle kterého přítomnost spojeneckých vojsk v Afghánistánu zabrání domácímu násilí, za velmi sporné. Někteří se nebránili výrazům jako „citové vydírání“ nebo „válečné porno“.

Aisha na obalu časopisu Time

Když Aisha přijela do Spojených států kvůli plastické operaci, neuměla číst ani psát. Poprvé se jí také dostal do rukou výtisk časopisu. O kontroverzi neměla tušení. Šéfredaktor časopisu Time Richard Stengel výběr fotografie obhajoval. Aisha podle něj s uveřejněním souhlasila proto, aby světu ukázala, jakým podmínkám by afghánské ženy byly vystaveny, pokud by v zemi začal vládnout Tálibán.

Kontroverzní apel časopisu v dlouhodobém horizontu neuspěl. V roce 2021 se americká a další zahraniční vojska z Afghánistánu stáhla a Tálibán se k moci vrátil. Bezprostředně poté radikální hnutí slíbilo, že bude umírněnější a umožní práva žen a menšin. Práva a svobody však časem omezilo, příkladem může jít zákaz vzdělávání dívek po šesté třídě.

„Je to pro mě opravdu těžké. Vžila jsem se do situace žen v Afghánistánu. Dvacet let měly svobodu a pak jim najednou všechno zavřeli. A nemají žádná práva,“ reflektovala Aisha návrat Tálibánu k moci.

„Když nemáte vzdělání, nemůžete v životě nic dokázat. Můj učitel říkával, že když se naučíte matematiku a algebru, dáváte tím Tálibánu facku. Strašně mě to potěšilo. To nejdůležitější, co můžete udělat, je vzdělávat ženy, aby si mohly pomoci,“ dodala.

Slavné fotografie


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Slavné fotografie

Video