- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Znám jednu takovou a zajímavý na tom je, že se po všech směrech chová a jedna jako chlap. Ale cítí se teda asi žensky, což je fakt zajímavý (že se to neprojevuje navenek).
Kdysi o tomto říkal na přednášce dr. Uzel (jak víme spíše konzervativní) že na těch proměněných je vidět obrovská úleva a štěstí. Nevím proč to hanit, pokud jim to vyhovuje a nikomu to neškodí.
Promiňte, ale mě to jako ženu prostě uráží.
Navíc nerozumím tomu, že jsou tyto zákroky hrazeny pojišťovnou. Jestliže se původní žena necítí dostatečně žensky, neboť jí příroda nenadělila zde řešené poprsí v ideální velikosti, tak je hnána na drahou plastiku, anebo k psychologovi a dál se to neřeší... Kde je pak tedy ta spravedlnost? Také bych chtěla tento hormonální zákrok mít proplacený pojišťovnou, abych se cítila ve svém těle dobře.
pohlaví změnit nejde. Pohlaví je dané pohlavními chromozomy, které vyměnit nelze.. Lze jen udělat nějaké plastické operace a krmit dotyčného hormony.
No je to "její" volba, snad jí z pindíka vymodelovali pěknou mušličku. Četl jsem že někteří toho pak litují a chtěli by původní stav, proč ne ale pak vše zaplatit do posledního haléře.
Já bych se jen chtěla zeptat, zda mu toto platí pojišťovna a pokud ano, tak proč musí “normální” ženy chodit na drahé plastiky prsou, když to jde i takto, avšak lékaři “normální” ženu s touto prosbou pošlou spíše k psychologovi...
Vseho docasu. Jako spravna zena si tranzici jiste rozmysli...nekolikrat.
Každý, ať si dělá co chce. Live and let Live. Někde jsem ale kdysi dávno četl, že cca 25 % transgender lidí má i přes jejich transformaci sklony k sebevraždám či sebepoškozování. Neznačí to třeba, že by u nich mohlo být špatně ještě "něco jiného" než jen pocit života v jiném těle? Nebylo by potřeba těm lidem pomoci i jiným způsobem, než jim umožnit různé medicínské experimenty ke splnění jejich přání? Jen se ptám, nic mi do toho není.
Ne, ne a ještě jednou NE. Pokud si někdo myslí, že je kůň, kredenc, nebo Napoleon, tak ho budeme léčit u psychiatra. Nikdo ho nepošle ke kováři, stolaři, či nikdo mu nevěnuje armádu, aby mohl své pomýlení realizovat. U pohlaví by to mělo být stejné. Prostě pomoct mu akceptovat to, že je to, co je.