Aleš Růžička o skejtech a rádiu
Kdy jste si Anety všiml?
Když se o ní psalo jako o nové mluvčí Karla Gotta, nešlo si jí nevšimnout. Byla moc půvabná. Líbila se mi tolik, že jsem si ji dokonce googloval. A uviděl jsem její fotku s manželem. Hm, vdaná, řekl jsem si, zavřel to a nechal být.
Kdo koho oslovil jako první?
Anetka přišla s Karlem Gottem k nám do rádia. Obrátila se na mě: „Dobrý den, my máme společnou známou.“ Nejdřív jsem nevěděl, co tím myslí, ale pak mi došlo, že jsem skutečně slyšel o jedné společné známé, která se nám oběma o nás dvou zmínila. Odpověděl jsem: „No jasně, ano. Tak se mějte hezky, na shledanou.“ Takže Anetka mě vlastně nenápadně oslovila první, jenže já nereagoval. Když nám bůh dal znovu šanci se po dalším roce potkat, to už jsem reagoval velmi rychle.
V čem je Aneta výjimečná?
Nevím, jestli ji nevidím příliš růžově, ale já ji strašně miluju a jsem pořád šíleně zamilovaný. Je úplně boží. Tak to prostě je. Čistá láska. Vůbec se nehádáme, téměř ve všem se shodneme. A když se jí něco nelíbí, taktně mě upozorní. Nevyčítá, nenapomíná.
Aleš Růžička Celý život pracuje v rozhlase, posledních dvanáct let je známý především z Rádia Impuls pod přezdívkou zuřivý reportér. K tomu se taky věnuje moderování soukromých akcí. Kromě syna Daniela z předchozího manželství mají s Anetou dceru Amálku Karlu. Co dělá ve volném čase? „Jezdím na kajaku, chodím po horách, vařím.“ |
Co učíte vaši dceru?
Anetka si z Amálky dělá růžovou princeznu, ale já ji učím jezdit na skejtu. A Anetka skejt nenávidí.
(Aneta: Ale řekni proč. Protože sis na něm zlomil stehenní kost a byl jsi tři týdny v nemocnici.)
Co byste chtěl z Amálky mít?
Skvělou skejťačku, protože skejťaček je málo. A když bude navíc hezká, jako že bude, vydělá velké peníze a bude slavná po celém světě. Takhle ji s nadsázkou vidím.
(Aneta: Musím uznat, že když sedí na skejtu v růžových šatičkách, je rozkošná. Donedávna však na něm jen seděla a Aleš ji pouštěl po chodbě. Ovšem nedávno jsem přišla domů a Aleš mi s nadšením ukazoval, jak už Amálka umí jezdit vestoje, jen s přidržováním.)
Proč jste zuřivý reportér?
Vycházeli jsme z názvu, který používal Egon Erwin Kisch, jen jsme ho přizpůsobili dnešku. Pokud vím, stojí za tím náš ředitel Jiří Hrabák, který chtěl do pořadu Haló, tady Impulsovi vytvořit reportéra zuřivě se vrhajícího do všeho, pro co se rozhodne.
V čem je vaše práce hezká?
Nabízí neskutečné možnosti. Projel jsem díky ní různé země, můžu vymýšlet různá dobrodružství. Třeba jsme sehnali starý moskvič a jeli s ním do Moskvy. Rozhodl jsem se jít na Mont Blanc, tak jsem šel. Je to krásná práce a nedovedu si už představit, že bych byl bez ní. To už tak bývá, že když je někdo rádiák, je rádiák. A já jsem rádiák.
Aneta Stolzová nejen o seznámení
Kdy jste se viděli poprvé?
Před devíti lety jsem pomáhala Armádě spásy při projektu Noc venku, jehož smyslem bylo, aby si lidi vyzkoušeli, jaké to je trávit noc v zimě na ulici. Oslovili jsme Rádio Impuls, jestli by to někoho nelákalo, a oni vyslali Aleše.
Aneta Stolzová Veřejnost si jí všimla jako mluvčí Karla Gotta. Předtím byla tiskovou mluvčí ministerstva zdravotnictví, nyní vede PR oddělení nakladatelství Albatros Media. Vystudovala Fakultu multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně. Začínala na Nově v pořadu Občanské judo, působila i v dalších médiích. Z předchozího manželství má jedenáctiletého Adama. |
Jaké bylo vaše další setkání?
Pak jsme se potkávali, když jsem pracovala pro Karla Gotta. To nejdůležitější se však odehrálo až později v Beskydech při natáčení pohádky Když draka bolí hlava. Tam jsme si poprvé několik hodin povídali. To už nám bylo jasné, že jde o osudové setkání.
Co vy a jídlo?
Aleš je fantastický kuchař italské kuchyně. Já ráda vařím českou, v poslední době jsme si oblíbili thajskou a vietnamskou. Vždycky najdeme nějaký pěkný recept a zajdeme do krámku s dobrými potravinami. Potom si doma jídlo připravujeme a popíjíme u toho víno. Říkáme tomu labužnické večery.
Kam rádi jezdíte?
Aleš od nás dostal k narozeninám stan pro šest lidí. Jsme velká rodina, dohromady s dětmi je nás pět. Tak teď rádi kempujeme. U nás, ale taky v Rakousku, v Německu. Zejména kluci se těší na letní dobrodružství.
Jak spolu ladí vaše profese?
Oba víme, co práce toho druhého obnáší, takže máme pochopení. Naše světy jsou podobné, známe spoustu stejných lidí. To, že se oba pohybujeme v mediální oblasti, je v našem vztahu rozhodně výhodou.
V čem se lišíte?
Aleš se do všeho vrhá po hlavě. Ničeho se nebojí, zatímco já jsem celoživotní strašpytel. Když už se nechám přemluvit k nějakému adrenalinovému zážitku, jak cítím sebemenší nebezpečí, podléhám panice. (Aleš: Anetka je systematická. Umí všechno naplánovat, má ve všem pořádek. To já ne. Jsem úplně neschopný.)
Ale ne, nejsi! Jsi bohém.
Jak vychováváte děti?
Naše děti zažívají láskyplné prostředí, chováme se k nim s respektem. Když má Amálka doma starší bráchy, kromě uspávacích rituálů s rodiči tíhne čím dál víc k nim. Zdálo by se, že kluci by dvouleté děvčátko mohli odmítat, ale ne. Hrají si, v létě jsou na zahradě, skáčou na trampolíně.
Jaký máte vztah ke knížkám?
Jsou mojí velkou zálibou už od dětství. Taky jsem s nadšením přijala nabídku z Albatrosu budovat komunikační strategii zajímavým knihám a zajímavým českým autorům. Lidi si knížky kupují pro radost, a tak vlastně svou prací pomáhám vytvářet radost čtenářům i autorům.
11. října 2021 |
