Většina lidí vás vnímá hlavně jako sporťáka, ale vy jste i spisovatel. Jak se to událo, že máte na kontě už dvě vtipné a úspěšné knížky?
Každý den zažíváme rodinná dobrodružství, radosti i útrapy, ale především spoustu situací, které se už nikdy nevrátí. Abych na ně nezapomněl, rozhodl jsem si je po narození dětí zapisovat. Říkal jsem si, že si to někdy ten náš páreček přečte a bude s radostí vzpomínat na svého tátu, který pak zase na oplátku ocení, když mu pomůžou do schodů. Tenhle můj deník se dostal k nakladatelství Albatros a bylo to. Mám velkou radost, že se knížky prodávají a že jsem třeba v tradiční anketě Kniha roku vyhrál s Dvojtátou kategorii Objev roku. Ano, ve 45 letech jsem byl objeven. (smích) Je to zkrátka nový směr, nová cesta v mém životě a hodně mě to pohltilo.
Jsem optimista a krize a depky se snažím házet do koše. Život je na to moc krátký a navíc může být vždycky mnohem, mnohem hůř.
