Co nás na osamělém zatoulaném vlkovi tak děsí? Ze vzpomínek na lidová vyprávění se noří romantické historky o vlkodlacích, kteří za úplňku zadáví všechno živé, ale především lidi - i když skutečný vlk se jich sotva dotkne. Vlkodlaci byli především proměnění tvorové - a příběhy o nich vlastně hovoří o našem strachu z vlastní proměny. Vlk bývá pokládán za symbol divokého nespoutaného života instinktů. Už v chetitských zákonech se píše o psanci, který "zvlčil". V Anglii musel v 11. století psanec nosit masku s vlčí hlavou. Vlk se stal symbolem uprchlíků a bohové, kteří je chránili, měli vlčí vlastnosti nebo jméno. Vlk však není jen vyvrhel, člověk proměněný ve zvíře, který se musí uštvat a zabít, aby přežila lidská obec, jež se při štvanici na netvora sama promění ve vlčí smečku. Vždyť bezprostřední předchůdce naší civilizace, antický Řím, byl založen dvojčaty Romulem a Remem, které podle báje odkojila vlčice. Ve Střední Asii existuje řada bájí o spojení mezi nadpřirozeným vlkem a princeznou, z něhož povstala panovnická dynastie nebo celý národ. Lakedaimónský hoch, kúros, vedl při zkoušce dospělosti pořádané ve staré Spartě celý rok vlčí život: skrýval se v horách, žil z lupu a nikdo jej neměl spatřit. Dospívající mládenci i dnes rádi sní o tom, že se stáhnou kamsi daleko od lidí a budou žít přírodním životem - nejspíš chtějí zavrhnout společenské normy a vymoženosti civilizace, v níž vyrostli. Ale skutečným, byť skrytým cílem bývá touha po vlastní proměně, úspěšné proměně, snaha najít vlastní život.
Přísloví a úsloví s vlkem:
Na rozdíl od dobrotivého médi dostal vlk už kdysi dávno nálepku zlého lstivého zvířete - a ta mu zůstala dodnes. Co pohádek, příběhů a bajek si bere vlka na paškál! Vezměme si jen přísloví:
Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.
My o vlku a vlk za humny.
Vlk v rouše beránčím.
Člověk člověku vlkem.
Bída z lidí vlky činí.
Vlk se nažral a koza zůstala celá...
Vlk jako zvíře nebo jako symbol se velmi často objevuje i v literatuře. Nejznámější je zcela určitě Červená karkulka; nutno připomenout, že vztah vlka a Karkulky je podle psychoanalytiků i významným sexuálním symbolem. Další zlý vlk vystupuje v pohádce O neposlušných kůzlátkách, O třech prasátkách, O koblížkovi, ve Vlku a beránkovi. O nic lépe nevychází vlk ani ze sovětského animovaného seriálu Jen počkej, zajíci. Pozitivnější obraz života vlků snad podávají jen Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga nebo Bílý tesák od Jacka Londona.
29. dubna 2000
