Její rodina pocházela z Korsiky, otec byl profesorem na Sorboně v Paříži. Již v sedmnácti letech se stala členkou významné divadelní scény Comédie-Française. Zde úspěšně účinkovala, mimo jiné v Shakespearově dramatu Romeo a Julie.
V roce 1956 debutovala ve filmu, svoji první větší rolí získala v roce 1958 v anglickém snímku A Tale of Two Cities. Díky svým jazykovým schopnostem (mluví italsky, anglicky, francouzsky a německy) se uplatnila i v dalších zahraničních filmech, například v americkém snímku Pařížské blues.
V roce 1963 zvítězila v konkurzu na svoji nejznámější roli Vinnetouovy sestry Nšo-či ve snímku Vinnetou, což jí zajistilo velkou proslulost. Poté si zahrála ještě v několika dalších dobrodružných filmech natočených na námět knih Karla Maye. V 70. a 80. letech hrála zejména v televizi.
I po éře indiánek točila jak ve Francii, třeba Arsena Lupina, tak v Německu, kde se s kariérou rozloučila v půli 80. let příběhem Krásná Vilemína. Ač hrála i s Jeanem Paulem Belmondem nebo Alainem Delonem, své knižní paměti nazvala příznačně Byla jsem Vinnetouova sestra.
„Romy Schneiderová, která natáčela mnohem víc než já, bude pro lidi napořád jen Sissy. Stejně tak já budu Nšo-či,“ posteskla si v jednom z rozhovorů herečka, která byla 39 let vdaná za spisovatele a režiséra Pierra Vialleta.
Pierre Brice, Marie Versini a Lex Barker (12. prosince 1963)
Versini kromě autobiografie napsala také román, dětské knihy a několik scénářů. V roce 2016 se objevila v televizní minisérii Vinnetou, kde hrála starší dámu ve vlaku, která se dala do řeči s Karlem Mayem.
Herečka loni skončila v nemocnici, když se při pádu vážně zranila a přivodila si několik zlomenin. Podle jejího blízkého přítele Joachima Watzlawika (63) na tom nebyla nejlépe. V nemocnici musela být i na své narozeniny.
13. června 2019 |
