Momenty, při kterých Diana „porušila“ královská tabu, prý začínají svatebním slibem princi Charlesovi, v němž odmítla říct, že ho „bude poslouchat“. Jak tohle vidíte?
Záleží na tom, zda se ptáte protokolisty, který je odborníkem na ceremoniály, nebo komentátora, který to vidí v širších souvislostech. Té druhé role bych se rád ujal: Když se totiž královna Alžběta II. ještě jako princezna vdávala za poručíka královského námořnictva Philipa Mountbattena (ustanoveného vévodou z Edinburghu, zemřel loni v dubnu v nedožitých 100 letech, pozn. red.), tak si také mohla zvolit, zda bude pasáž o poslušnosti manželovi ze slibu vypuštěna. Předpokládaná dědička trůnu ovšem v roce 1947 trvala na tom, že tam ona formulace zůstane, i když věděla, že to u mnoha hostů ve Westminsterském opatství vzbudí s ohledem na její postavení překvapení. Vždyť co přesně mělo být chápáno poslušností u příštího suveréna země? Princezna Alžběta dala tímto krokem najevo, že si váží tradice, protože i její matka a také její babička slíbily svým manželům poslušnost. Chtěla ukázat, že vnímá rodinu stejně silně jako ony.
Jak zohlednila pocity synů, kteří museli následující den jít do školy a vnímat pohledy spolužáků i učitelů, co interview viděli? Chová se takto citlivá a starostlivá matka?