Podezřívavě úskočný pohled
a jakoby přehlíživý úsměv ho
předurčují k více či méně pitvorným
rolím ztřeštěnců, podivínů.
Nebo policajtů. A pak ho potkáte
osobně a po půlhodině samozřejmě
zjišťujete, že číst z tváří je předsudečný
nesmysl a všechno je úplně jinak.
| foto: Sváček Michal, MAFRA
Jsem taková reinkarnace Oldřicha Nového, říká herec Robert Mikluš
Role muže z vyšší společnosti v seriálu Zlatá labuť mu padne jako ulitá. Dobu první republiky má totiž Robert Mikluš rád a obdivuje její noblesu, líčí v rozhovoru pro Týdeník Televize. Ještě víc by mu však dost možná slušela role redaktora Viktora Bláhy v pamětnickém filmu Roztomilý člověk. Je to totiž stejně „báječný mystifikátor“.
V poslední době jste hrál převážně záporné postavy. Jaké to je být najednou v tak velkém projektu, jakým je seriál Zlatá labuť, za toho více méně kladného? Lukáš Mašek se mi hraje dobře. Člověk má na sobě pěkné oblečení, pohybuje se v hezkých interiérech, popřípadě exteriérech. Ty točíme většinou u jedné vily v Černošicích. Vila je to krásná, ale natáčení je někdy problematické, protože hned vedle jezdí vlaky a práce se neustále přerušuje. Do toho létají letadla, občas zatroubí i loď, takže rozehrajeme scénu a najednou pauza. (směje se) Když se taková situace opakuje několikrát za sebou, je to náročné. Ateliéry jsou pro změnu ve Kbelích, kde je vojenské letiště. (směje se) Ale mám tam výborné kolegy, většinu z nich už jsem z divadelní nebo filmové práce znal. S Kristýnou Ryškou jsem se setkal poprvé, přesto myslím, že jsme si hezky „sedli“. Je to výborná herečka a pro mě je příjemné se s ní na place potkávat.
Ostrava je opravdu drsná. Mamka mě vždycky vyzvedává na autobusovém nádraží a v autě mi vypráví, kdo umřel, kdo sedí, kdo se uchlastal, kdo koho zabil.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
