Dovedete si představit, kam by se ubíraly vaše kroky, kdyby na zlínské kožařské průmyslovce nebyl dramatický kroužek?
Asi bych u té kožařiny zůstal a věnoval se výrobě obuvi, protože právě ten kroužek ve mně zažehl motor, který mě popohnal vydat se na uměleckou dráhu.
Co vás přimělo k tomu vybrat si takový obor?
Když jsem končil základní školu, vůbec jsem nevěděl, co chci dělat. Na gymnázium se mi nechtělo, stejně jako na stavební průmyslovku či ekonomku, kde bylo moc matematiky a ta mi nešla. Na kožařské škole se alespoň dalo něco tvořit, a to rozhodlo. A nakonec šlo o šťastnou volbu právě kvůli zmíněnému kroužku, který vedli skvělí profesoři. Přihlásil jsem se do něj a udělali jsme třeba povedené pásmo ze Shakespeara.
Když se mě někdo zeptá, co dělám 30. listopadu, podívám se do diáře a odpovím: Mám Orgasmus v Brně.