Nela Boudová (2022)

Nela Boudová (2022) | foto: Lenka Hatašová

Kartářka Nele Boudové předpověděla smrt v rodině. Víckrát za ní nešla

  • 48
Jenom jednou jedinkrát byla herečka Nela Boudová (56) u kartářky. A přesto, že se její předpověď vyplnila, nikdy víc už žádnou nevyhledala. Nezatracuje je ani nedoporučuje. „Ať si každý zvolí podle své chemie. Kdo chce, ať chodí k nám koučům a jiní zase na ezoseance, když jim to vyhovuje,“ říká.

Bylo to před třiceti lety a kartářka jí tenkrát předpověděla smrt v rodině, což se záhy vyplnilo. Tím to pro ni skončilo. „Nemyslím si, že bychom měli znát svoji budoucnost. K čemu je to dobré? Člověk by měl být spokojený s tím, co má, a naučit se přijímat život takový, jaký je. Většina žen jde ke kartářce jednou za život ze zvědavosti, a to jsem si splnila,“ říká herečka, která si na věštkyni teď hraje v Divadle Na Fidlovačce v představení Věštkyně.

„Někde jsem slyšela, že máme nejvíc kartářek na světě. Podle mě je to tím, že jsme z větší části ateisté. Lidi něco hledají a jak jsou zmatení, uchylují se ke všemu možnému. A na té naší hře se mi líbí, že si z toho takovým hezkým způsobem dělá legraci,“ říká Boudová.

Nela Boudová

Příběh inscenace se odehrává v Polsku, kde se neúspěšná herečka stane věštkyní a omylem vyvolá ze záhrobí Jana Pavla II. Přivede si ho domů, ale problém je v tom, že ho vidí jenom ona. „Moje postava má svůj pořad Volejte věštci, který připomíná podobné obskurní záležitosti, které byly i u nás v televizi. Nechci se do nikoho pouštět, je to každého věc, k čemu se uchýlí, ale mezi těmihle ‚rádci‘ je i spousta šarlatánů, kteří se živí ne zrovna čistým způsobem,“ přemítá.

„Jenomže jsme taky spirituální bytosti, ať chceme nebo ne, takže toužíme po něčem duchovním. Mně se moc líbí myšlenka, že člověk je mostem mezi nebem a zemí. A potřebujeme se naučit fungovat jak v té hmotě, tak v tom spirituálním světě. Protože, k čemu je nám spiritualita, když nemáme svůj život pod kontrolou, když s tou hmotou neumíme zacházet? A proto mám ráda koučování, protože je postaveno na psychologii. Nikomu neradíte, pouze kladete otázky a člověk si sám na ně hledá odpovědi. Ovšem nejdůležitější ze všeho je přijmout svůj život a dívat se na věci pozitivně,“ míní herečka.

V tomto nastavení žije Nela Boudová už nějaký čas a dopomohla jí k tomu i škola Vladimíra Ekarta, kde absolvovala tříletý výcvik elitních koučů. Dnes se dál vzdělává a zároveň předává zkušenosti jiným. Stejně jako její syn Dalibor, který se stal rovněž osobním koučem.

Starší syn mou popularitou asi trošku trpěl, říká Nela Boudová

„Děláme spolu pravidelně workshopy na Bali. Letos jsme tam měli úžasnou skupinu, poprvé byl v ryze ženském prostředí i muž a bylo to moc fajn. Na závěr přednesl krásnou řeč o tom, jak se mu podařilo pochopit ženské myšlení, co mu kurz dal a že z něj bude čerpat celý život. A mám velkou radost, že se ta naše skupina stýká dál. V létě pojedeme na výlet, abychom viděli, kam jsme se posunuli, kolik práce jsme sami na sobě udělali,“ prozradila.

Letošní workshop byl zaměřený na to, jak nebýt sám sobě překážkou. „Když lidé vypadnou z každodenní reality, dokážou se spíš podívat na svůj život z nadhledu a začnou víc vidět, co jim nefunguje anebo čeho by chtěli v životě víc a čeho míň. Ale zase je to o tom, aby přijali sami sebe. I s těmi temnými stránkami, které taky každý z nějakého důvodu máme. Ale dá se na nich pracovat a udělat ze sebe lepší verzi. Hlavně je důležité mít se rád. To je téma, které se u všech mých klientů line jako nit. Lidé jsou na sebe moc přísní, kritizují se, mají na sebe obrovské nároky a neumí si život dost užít,“ je přesvědčená Nela Boudová.

Vasil Fridrich, Ivan Lupták a Nela Boudová v představení Věštkyně, ketré uvede Divadlo Na Fidlovačce, ale herci s ním budou také jezdit po republice.

V inscenaci Věštkyně se herečka setkává s Vasilem Fridrichem, který hraje jejího manžela, bývalého automobilového závodníka. „Jsme taková neúspěšná dvojka,“ charakterizuje jejich postavy a Fridricha jenom chválí. „Jsem ráda, že jsem ho poznala, protože je to výjimečný kolega, který má i velké dramaturgické schopnosti a je ochotný ostatním pomoct. Takže nám s Ivanem Luptákem, který hraje papeže Jana Pavla II., předal spoustu nápadů. Umí se dělit a k tomu je výborný a inspirativní herec.“

Umělecké prostředí, ve kterém vyrůstaly, se odrazilo na dětech Nely Boudové. Dalibor krom toho, že pracuje ve škole Vladimíra Ekarta, tančí v různých projektech, například ve Vivaldianu. Starší syn Andrej hraje na violoncello v Pražské komorní filharmonii a adoptovaná dcera Alexandra studuje v Tanečním centru Praha. Do budoucna by se ale ráda věnovala herectví.

„Příští rok by chtěla dělat zkoušky na pražskou nebo ostravskou konzervatoř. Chodí teď na přípravku, tak uvidíme, co na podzim, ale já ji rozhodně připravovat nebudu,“ říká herečka a dodává, že se každopádně o dceru nebojí, i kdyby odcestovala na pár let na Moravu. „Je zodpovědná, tak si myslím, že by to zvládla. Ale třeba nevyjde ani jedno a budeme muset hledat nějakou další variantu, nehereckou.“