Lucie Benešová
Ve škole se Den dětí moc neslavil. Nebo si nepamatuji, že bychom za komunistů něco měli. Já ho dnes se svými dětmi slavím, vždy jim něco s manželem pořídíme. Dostanou dárky, společenské hry a někam je vezmeme.
Jinak já byla docela hodné dítě. Větší prohřešek jsem udělala ve chvíli, kdy jsem dědovi vzala vajíčka z kurníku, dala je na topení a čekala, až se z toho vylíhnou kuřátka. Žádná drobotina se ale samozřejmě nevylíhla...
A jak by vypadal takový dětský ráj? Myslím si, že dětem by se nejvíc na světě líbilo, kdyby je měli všichni rádi, dospělí je neponižovali, zmizely ty ošklivé věci. Myslím, že to je víc než dorty, sladkosti. Mít kolem sebe milující rodiče, kamarády. Děti to umí velmi dobře vrátit, když je mají ostatní rádi. Vidím to v dětském domově. Hmotné věci je vůbec nezajímají. Když jim přivezete nové džíny, tak je to moc nezajímá, láska je víc.
Tomáš Matonoha, Lucie Benešová a jejich děti na svatbě hereččina syna (2020)
Roman Tomeš
Den dětí jsme prožívali tak, že jsme měli ve škole sportovní den, mamka nás vždy brala na výlet a koupila zmrzlinu nebo něco dobrého. Když jsme byli opravdu hodní, tak byla za odměnu hračka. Moc jsme se na to vždy těšili.
Se syny bych ten den rád strávil podobně, třeba je vezmu na náměstí na zmrzlinu a budu se jim maximálně věnovat. Nikdy bych se nechtěl dožít toho, že bych byl za trapného tátu, který bude se syny chodit na diskotéky a podobné akce, protože bych si o sobě myslel, že jsem pořád mladý kluk a můžu.
Michaela Tomešová a Roman Tomeš se syny (2019)
Eva Burešová
Ve škole jsme mívali sportovní den – mě bavilo plnit všechny ty úkoly a dostávat za to pak sladkosti a odměny. Milovala jsem to! Jako dítě jsem byla hýčkaná a šťastná.
Stejně tak dnes říkám Nathánkovi, že je nejbáječnější dítě na celém světě a jak ho miluju. Má dost hraček, které mu kupuju a kterých není nikdy dost.
Musím se ale přiznat, že jako dítě jsem prováděla i lumpárny, ale nic nebylo tak hrozné, že by mě domů vezla policie. Vždy jsem chránila své kamarády před ostatními.
Je mi dvacet sedm a pro některé děti můžu být stará, ale vím, že nejsem. Není nic, u čeho bych si řekla, že už to nemůžu udělat. Možná jen trochu přestávám dnešním dětem rozumět, párkrát jsem potkala skupinku a vůbec jsem netušila, o čem mluví. Každá generace má něco, já byla emo týpek a moc mě to bavilo.
Eva Burešová a její syn Nathaniel
Bára Jánová
Se starším bráchou jsme dostali kolo, v obýváku jsme ho obrátili koly nahoru a roztáčeli ho a hráli si na kolo štěstí. Tužkou jsme to zastavovali – ta vyletěla a zabodla se mi do ruky, mám jizvu dodnes. Rodiče mě sice litovali, ale dostala jsem vynadáno, jak mě to mohlo napadnout.
Nejvíc na mě byli doma hrdí, když jsme v mažoretkách, které jsem dlouho dělala, postoupily na nějaké mistrovství. První čtyři roky jsem byla velitelka, a to se mamince moc líbilo.
Kdybych si měla představit, jak by vypadal dětský ráj, bylo by tam strašně moc ledové tříště, Elsa s Annou, spousta aut, letadel, kosmonauti, dinosauři a zámek.
Filip Tomsa
Z dětství si pamatuju, že jsem sestřenici ukradl céčka, a to jsem se pak hrozně styděl. Přišlo se na to, vrátil jsem je a omluvil se. Byl to tenkrát průšvih, který se už nikdy neopakoval. Jinak bych neřekl, že jsem udělal něco fatálního. Byl jsem v podstatě hodné a klidné dítě. Myslím, že mě to vyškolilo.
Jako dítě jsem snad rodičům ostudu nedělal, ve škole na mě nebyly stížnosti a poměrně dobře jsem se učil. S kamarády jsme si jako malí říkali, že bychom se chtěli dostat do hračkářství a celou noc tam blbnout, všechno vyzkoušet, stavět nejrůznější modely a pak by po nás logicky zbyla neuvěřitelná spoušť.
Denisa Nesvačilová
Když se dnes dívám na holky, jen zírám, kde já tenkrát byla. Dnes sedí v barech, mají neuvěřitelně drahé kabelky, podpatky, na kterých umí na rozdíl ode mne chodit, a tančí jak Beyoncé v klipu. Sakra! To já chodila jen na gymnastiku a chtěla mít dětství jako ostatní v mém okolí. Do toho světa už já nepatřím, raději tedy půjdu do obyčejné hospody.
Na Den dětí jsme se sestrou vždy dostaly od rodičů nějaké dobroty a všichni spolu šli do průhonického parku. Trávili jsme ten den spolu jako rodina, ale víc se řešily narozeniny a svátky.
Kdybyste mě chtěli zavřít do ráje, tak tam bude spousta barbín, hodně autíček, autodráha. Spousta sladkostí a klaun z „mekáče“ s velkými botami. A plastové kuličky v bazénu.
