Ministryně Benešová nicméně uvedla, že si není jistá, že Česká republika bude mít nejvyššího státního zástupce od 1. července. Na vládu přijde s jedním jménem, v záloze má případně i další.
„Já mám vliv na to navrhnout kandidáta vládě, což učiním do konce června. Mám jména, mám náhradníky. Uvidíme, jak na to vláda zareaguje. Ne všichni se na tom musí shodnout,“ uvedla. Na pondělní jednání vlády ještě návrh předložit nestihne, potřebuje ještě například souhlas navrhovaných či informace o jejich bezpečnostních prověrkách.
Podle ministryně má být nový šéf NSZ respektovanou osobností, která prošla veškerými stupni soustavy státních zastupitelství. „Nechci tuto funkci politizovat. Nikdy nevíte, kdy se bývalý politik probudí,“ upřesnila. Podle svých slov nebude tahat „králíky z klobouku“.
Jiří Pospíšil uvedl, že podle něj by bylo nejlepší, kdyby se s výběrem nejvyššího státního zástupce počkalo.
„Obávám se, že budeme mít nejvyššího státního zástupce. Nejlepší řešení by bylo, kdyby vláda nechala vést soustavu náměstka nejvyššího státního zastupitelství. Máme trestně stíhaného premiéra a nikdy se nezbavíme pachuti a pocitu, že na to má Babiš vliv,“ konstatoval. Připomněl kauzu Čapí hnízdo a dodal, že existuje jistá šance, že tento případ opět skončí v rukou nejvyššího státního zástupce.
Ministryně myšlenku Pospíšila označila za zajímavou. Podle ní se ovšem s výběrem nástupce Pavla Zemana nemůže počkat, neboť náměstek nebude mít takové pravomoci jako zvolený nejvyšší zástupce. Benešová rovněž uvedla, že jí Hrad ve výběru nechává volnou ruku. „Prezident ví, že se mnou nehne. Říká, ať vyberu toho, kdo je pro stát nejlepší,“ dodala.
14. května 2021 |
Benešová jednala s oběma vrchními státními zástupci Lenkou Bradáčovou i Ivem Ištvánem, s některými krajskými žalobci i s lidmi z NSZ. V užším výběru je podle ní například Zemanův první náměstek Igor Stříž.
Dosavadní šéf NSZ Zeman oznámil rezignaci na funkci v polovině května, skončí k 30. červnu. Mezi důvody svého rozhodnutí uvedl i tlaky ze strany Benešové.
Obhajoba opatření
Diskuzní pořad se na konci dotkl také tématu opatřeních ministerstva zdravotnictví. Benešová nařízení, které zrušily soudy, hájila.
„Přirovnávám to k chirurgovi, kterému teče rána a musí to nějak zašít. Potom se k tomu patolog znovu vrací a bádá nad mrtvým tělem. Má na to čas a pak se různé kritiky objeví,“ prohlásila a zdůraznila, že šlo o nestandardní situaci. „Jak se rozhodovalo, jsem nikdy nezažila,“ uvedla.
Stát podle ní situaci zvládl. „Neřekla bych, že stát selhal. Většina rozsudků stojí na tom, že to bylo špatně zdůvodněno. Prohráli jsme jen 17 sporů ze 400 vydaných opatření, 65 sporů jsme vyhráli a 35 bylo zastaveno,“ dodala. To je podle ní dobré skóre. „Když se řeší taková situace, k nějakým chybám dochází. To je logické,“ dodala.
Naopak podle Pospíšila to je katastrofální výsledek. „Sedmnáct je katastrofální číslo. Proč si stát nenajal kvalitní právníky? Teď jsou požadavky 12 miliard. Když se to vysoudí, všichni budeme platit za práci úředníků na ministerstvu,“ uvedl a dodal, že v tom vidí pochybení vlády. V nařízeních podle něj byly školácké chyby.
