Lidé, co nevědí, kam s věcmi, je nechávají v úschovně

- Kdo chce nakupovat, a navíc hodně a levně, má příležitost. Až do čtvrtka 16. března České dráhy draží věci, které si jejich majitelé včas nevyzvedli z úschovny. Dražby začínají každý den ve 13 hodin v Kulturním sále na Hlavním nádraží v Praze.

Já dám víc! | foto: iDnes - Mira Galanová

Věcí zapomenutých v úschovně zavazadel je skutečně požehnaně a jsou k mání se za směšné ceny. Dominuje šatstvo, ale najde se také zednické nářadí, kolo nebo spacáky a stan. Obrovská taška plna oblečení byla nabídnuta za pouhých šedesát korun, cenu tří kbelíků a staré váhy zvedl dražitel z původních dvou korun na čtyři. V holandské dražbě se ocitl téměř nový elektrický psací stroj, o který za vyvolávací cenu 240 korun neprojevil nikdo zájem. Nový majitel jej nakonec získal o sto čtyřicet korun levněji.

Do dražby se dostala zavazadla nevyzvednutá z úschovny nebo neodebrané spěšniny. Dražení zapomenutých věcí není žádnou novinkou a probíhalo už i za bývalého režimu. „Tyhle dražby se snad tradují již od dob císaře pána Františka Josefa,“ řekl dozorčí přepravy Stanislav Dvořák, který na dražbu dohlížel. „Někam se to dávat musí. My tady na to nemáme uskladňovací prostor,“ vysvětloval nutnost dražby Stanislav Dvořák. „Lidé často nevědí, co se špinavými věcmi, a tak je nechávají v úschovně. Platit za to nemusí, protože cena se vyúčtuje až po vyzvednutí zavazadla.“

Před třemi lety nastala změna v zákoně, který tuto akci umožňuje. Nesmějí se dražit věci nalezené ve vlacích, a to ani po uplynutí delší doby a odevzdávají se na magistrát.

Dražby se pořádají čtvrtletně. Podle směrnic vydaných Oblastním ředitelstvím Praha se můžou spěšniny dražit půl roku po uplynutí lhůty odebrání a nevyzvednutá zavazadla pětačtyřicet dnů po překroční termínu. Podle slov dozorčího je ale neprodané nechávají ještě alespoň o třicet dní déle. Pokud se nevyzvednuté zavazadlo nevydraží, může jej majitel dostat zpátky, pokud zaplatí poplatek za uschování. „Když však věc ve skladu leží půl roku a platí se patnáct korun za kus a den, částky se pohybují v tisících, a to se nikomu platit nechce. Radíme jim, aby si přišli věci vykoupit na dražbu, ale jsou to všechno většinou bezcenné věci a lidé je snadno oželejí. Alespoň já nevím o případu, kdy by někdo přišel a koupil si věc zpátky,“ řekl Stanislav Dvořák.

Když se stane, že se majitel přihlásí o již prodanou věc, České dráhy mu vyplatí částku, za kterou byla vydražena. Ještě předtím ale odečtou poplatek za uschování, a to i za překročenou dobu.

V tyto dny je na dražbě z čeho vybírat. Zaměstnanci drah udělali z nevyzvednutých věcí 656 celků. Neprodávají se tedy jednotlivá zavazadla, ale více věcí najednou.

„Jsou to vesměs staré nepoužitelné věci. Já sám bych si nic nekoupil. Kdysi to bývalo lepší. Měli jsme tady například lodní motor, ale čím dál víc jsou to větší šunty,“ řekl dozorčí přepravy. „Lidi tady rovnou vyhodí polovinu toho, co nakoupili, nebo s tím někteří dál kšeftují,“ dodal.

Přesto se pravidelné dražby těší značnému zájmu. Účastní se jich tolik lidí, že si České dráhy mohou dovolit vybírat od nich vstupné.