Úpatí mohutného památníku z bílého portlandského vápence stojícího ve vládní čtvrti Whitehall v centru Londýna je zakryto věnci z umělých květů vlčích máků. Na čestném místě se na široké červeno-modré stuze nápadně vyjímá černě orámovaná bílá kartička s erbem v záhlaví. Stojí na ní: „Na památku všech, kteří zemřeli hrdinskou smrtí. Elizabeth R“. Britská královna Alžběta II. tak letos, stejně jako každý rok, vzdala hold padlým ve válečných konfliktech.
Tradice celonárodní piety se zrodila v roce 1921 spolu se zvykem nosit rudý vlčí mák coby symbol vzpomínky na padlé. Podnět k tomu vzešel od Královské britské legie, která nedávno oslavila 100. výročí své existence a dodnes pomáhá bývalým vojákům.
V čele národní piety stojí členové královské rodiny. Hlavní pozornost se ovšem soustředí zejména na samotnou královnu. Během své téměř sedmdesátileté vlády (takzvané platinové jubileum oslaví příští rok) se listopadových akcí veteránů účastnila vždy se železnou pravidelností. Důležitou roli hrál přitom bezesporu fakt, že sama během druhé světové války sloužila v řadách pomocných jednotek britské armády.
U památníku veteránů stál po královnině boku po celá desetiletí také její manžel, princ Philip, vévoda z Edinburghu (1921–2021). Když před čtyřmi lety oznámil svůj odchod z veřejného života a přestal navštěvovat většinu veřejných ceremoniálů, pozměnila panovnice zavedený průběh pietního aktu.
Nadále se ho již neúčastnila aktivně, ale přihlížela mu z balkonu blízkého sídla britského ministerstva zahraničních věcí a Commonwealthu. Věnec k památníku z jejího pověření od té doby klade následník trůnu, princ Charles (73).
I když je Alžběta II. považována za ztělesnění zodpovědnosti, oddanosti a stálosti, nebylo ještě před několika týdny zřejmé, zda bude vzhledem ke svým nedávným zdravotním problémům schopna být na letošním listopadovém ceremoniálu. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že se svou přítomností pevně počítá. Motivací mohla být i vzpomínka na prince Philipa, který zemřel 9. dubna ve věku nedožitých 100 let. Nakonec ovšem dopadlo vše jinak…
Tato „rebelie“ je už příliš, hodnotí Jindřich Forejt odchod Harryho a Meghan z královské rodiny |
Ještě v neděli ráno se zdálo být vše v naprostém pořádku. Na široké ulici nedaleko britského parlamentu a slavné Downing Street se přes chladné počasí shromáždilo několik tisíc veteránů i vojáků v aktivní službě, které mnohdy doprovázeli jejich nejbližší. Doufali, že alespoň na chvíli zahlédnou nejdéle vládnoucí panovnici v britských dějinách. A v podstatě také jedinou, kterou drtivá většina z nich pamatuje.
Vystoupit oficiálně na veřejnosti bylo důležité i pro Alžbětu II. Na radu lékařů musela totiž za poslední měsíc zrušit většinu ze svého programu, včetně návštěvy Severního Irska nebo vystoupení na klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow. Tyto nezvyklé kroky a spíše zdrženlivá opatrnost královského dvora v informování o jejím zdravotním stavu vyvolaly jisté obavy a nervozitu. Účast na nedělním ceremoniálu měla případným spekulacím učinit přítrž.
Vévodkyně Camilla a vévodkyně Kate společně přihlížejí ceremonii Remembrance Sunday (Whitehall, Londýn, 14. listopadu 2021)
Necelé dvě hodiny před začátkem programu vydal nicméně Buckinghamský palác překvapivou tiskovou zprávu: „Její Veličenstvo královna se kvůli problémům s namoženými zády pietního setkání u Kenotafu nezúčastní.“
Britové si o svou královnu, jejíž robustní zdraví bylo vždy pověstné, začínají dělat starosti. Znají totiž její smysl pro povinnost a osobní odolnost. Dobře vědí, že by právě ji, která celý svůj život zasvětila službě koruně a národu, jen tak něco neodradilo od toho, aby přišla vzdát úctu těm, kteří za svou vlast a její svobodu bojovali a umírali.
Při státním smutku by měl život ve státě ustrnout, řekl v Rozstřelu Forejt |
Dobře informovaní komentátoři uvádí, že se panovnice rozhodla zrušit svou účast na poslední chvíli a že je z toho „zklamaná a zarmoucená“.
Příkladný přístup v plnění povinností je jedním ze základních povahových rysů Alžběty II. V roce 1947 se při příležitosti svých 21. narozenin v rozhlasovém projevu zavázala: „Prohlašuji, že celý můj život, ať bude dlouhý či krátký, bude zasvěcen službě vám a velké imperiální rodině, k níž všichni patříme…“
I v těžkých chvílích se královna může spolehnout na lásku a podporu „svého lidu“. Důkazem toho byla v neděli 14. listopadu chvíle, kdy na závěr piety zazněly tóny státní hymny a centrem hlavního města se nesla slova: „Bože, chraň královnu!“
SPECIÁLBritská královská rodina  |
2. listopadu 2021 |
