Nevím proč si někteří rodiče myslí že dovednosti jsou dědičné, no a pak máme herce co neumí hrát a hrají protože rodiče jsou herci, zpěvačky co nemají hlas a sluch ale zpívají protože rodiče jsou pěvci atd.

Naprosto přirozená věc

Nechápu, proč tu tolik lidí nadává herectví Jakuba Prachaře. Třeba v pohádkách je fantastický. Princezna a půl království, Egon mu šel báječně. Nebo teď ta Krakonošova, tam bylo herectví jeho postavy jedna ze světlejších chvilek pohádky.

ta samozřejmě je možné, že ve většině případů má blbé role a neschopné režiséry. Jenže ten poměr už je mimo pravděpodobnost...

Ilja byl skvělý!

Bohužel to neplatí o jeho potomcích.

Na to jste přišel jak? Kolikrát jste třeba viděl Davida Prachaře v divadle?

Na dědu jsem se podíval s chutí, byl to pan herec. Na dnešní české filmy se už nedívám. Hereckou obec ovládla protekce a diletantismus. Zatímco v zahraničních filmech se objevilo špičkové herectví.

Protekce a diletantismus tam byly vždy... A špičkového herectví je v zahraničních filmech podobně mizivé procento... Prostě stárneme a máme pocit, že věci z našeho období top období jsou zákonitě také top... S odstupem ale nejsou

Takovou sebekritiku bych nečekal. David to naplňuje částečně, Jakub zcela.

A mladej si myslí, že hrát umí? Takových protlačených otcem nebo matkou, je naše herecká scéna plná.

Nevím, jestli si to myslí mladej, ale já si to rozhodně myslím. Kuba je dobrej herec.

Za mě ještě David jde, ale Jakub je již takovej neherec

V divadle snad, ale v TV produkci to je naopak

Z těch cca padesát děl, co ročně vzniknou, je kvalitní produkcí tak jeden seriál a jeden film za pět let. Je to stejné všude, u filmu, u fotbalu nebo u stavebnictví, když že stejného balíku zkusím natočit deset nebo dvacet filmů, uživit dvaatřicet nebo dvacet manšaftů, postavit deset nebo pět domů, tak se to prostě na kvalitě projeví. Bohužel, toto opravdu jednoduché pravidlo je v ČR "tabu". A tak jsme "filmová velmoc", alespoň v počtu filmů ačkoliv kvalita nestojí za nic, máme "profesionální ligu", ale kluby živí města z rozpočtů, stavíme "o sto šest" ale byty nejsou...

Zkracene bych Vas popis nazval "janabrachismus"

Jo, ale kdo se na to má koukat. Já na to nekoukám, na to je mi líto času. Za rok shlédnu tak dva tři nové české filmy a jeden seriál, víc ne.

Jsem buďto naivní a nebo masochista, ale většinu filmové produkce stále sleduji v naději, že konečně přijde "ten zlom". Ale je pravdou, že je to spíše naopak a je to rok od roku horší. Prachař má v rozhovoru pravdu, filmy u nás může dělat úplně každý, bez ohledu a to, jestli alespoň něco umí. A u seriálů je to ještě horší, tam se často režisér už ani nesnaží nějak maskovat, že se jedná a partu amatérů.