V čem jste na dceru Karolínu Kateřinu pyšná?
Ve všem. Na rozdíl ode mne, která jsem vztah s Kachyňou deset let tajila a bála se, že mě lidi odsoudí, ona žije v pravdě. V osmnácti mi řekla, že se jí líbí holky, vzdělává se a ohromně na sobě pracuje. Duševně i fyzicky – plave, běhá… trénovala dokonce na půlmaraton. Je fantastická.
Co jste se dozvěděla o sobě, když se vám svěřila?
Potvrdila jsem si to, co jsem si o sobě myslela: že jsem tolerantní a řídím se heslem žij a nech žít. Řekla mi to a odešla do školy. Chvíli jsem si sice pobrečela, ale jen proto, že mi bylo líto, že na to sebeuvědomění byla doteď sama.
Přepadaly mě nedělní smutky. Přicházely odpoledne a večer na několik hodin a já nechápala, co to je. Myslela jsem si, že jsem blázen a mám něco s mozkem. Až za hodně dlouho mi došlo proč.
