Mezi příspěvky do této rubriky se ocitl i jeden velmi ojedinělý,a to hned ze dvou důvodů. Čtenář, který nám jej zanechal v obálce v redakci, se zapomněl podepsat, a pak - nejsou to zkušenosti jeho vlastní. Činíme výjimku a svým způsobem dáváme prostor anonymu. On to totiž anonym vlastně není - jde o úryvek z deníku, který si vedl jistý Adolf Hitler. K zápisu pořízenému v proslulém Vlčím doupěti v Berchtesgadenu v noci z 11. na 12. března 1942 lze snad dodat jediné: ačkoli tabák je možné obvinit z ledasčeho, s vůdcovskými schopnostmi, jak prověřila historie,zase až tak nesouvisí.
"V Bayreuthu jsem se seznámil s jedním obchodníkem a ten mě pak v Norimberku pozval k sobě. Před jeho domem byla cedule: Prosíme kuřáky, aby se tomuto domu vyhnuli! Pak jsem to taky tak praktikoval ve svém bytě. Říšskému maršálovi jsem nedávno řekl: Göringu, myslíte, že to dělá dobrý dojem, když vás člověk vidí na obrázku s dýmkou? Co byste takhle řekl pomníku s cigárem v puse? Není správné si myslet, že voják v poli nemůže žít bez kouření. Bylo chybou tehdejšího armádního vedení, že se na počátku války zavedl denní příděl kuřiva pro každého vojáka. Teď se s tím přestat nedá. Ale ihned po skončení války s tím skoncuju. Potřebujeme devizy na lepší věci než na dovoz jedu. Začnu s mládeží, je jen zapotřebí jim říct, aby si nebrali příklad ze starých, že to jde i bez toho! Ve Vídni se mi dlouho vedlo velice špatně! Měsíce jsem neměl nic teplého v ústech. Žil jsem o mléce a suchém chlebu. Ale denně jsem vydával třináct krejcarů za cigarety, denně jsem vykouřil pětadvacet až čtyřicet cigaret! Jeden krejcar tehdy pro mě měl větší cenu než dnes deset tisíc marek. Až jednou mě napadlo: co kdyby sis za těch třináct krejcarů namísto cigaret koupil máslo na chleba, to dělá pět krejcarů a ještě by ti něco zůstalo! Hodil jsem cigarety do Dunaje a víckrát jsem už kouřit nezačal. Jsem přesvědčen, že kdybych byl kuřák, nevydržel bych ty starosti, které mě už tak dlouho zatěžují. Možná že právě tomu vděčí německý národ za svou záchranu!"
Pokud i vy náhodou v knížkách narazíte na slavné kuřáky proměněné v nekuřáky, napište nám o nich. Ještě více nás ale zajímají nápady a "triky", které pomohly v loučení s cigaretou vám osobně.Na vaše příspěvky čekáme ve Víkendu MFD, Senovážná 4, 111 21 Praha 1, fax 02/22062412, e-mail vikend@mafra.cz.
"V Bayreuthu jsem se seznámil s jedním obchodníkem a ten mě pak v Norimberku pozval k sobě. Před jeho domem byla cedule: Prosíme kuřáky, aby se tomuto domu vyhnuli! Pak jsem to taky tak praktikoval ve svém bytě. Říšskému maršálovi jsem nedávno řekl: Göringu, myslíte, že to dělá dobrý dojem, když vás člověk vidí na obrázku s dýmkou? Co byste takhle řekl pomníku s cigárem v puse? Není správné si myslet, že voják v poli nemůže žít bez kouření. Bylo chybou tehdejšího armádního vedení, že se na počátku války zavedl denní příděl kuřiva pro každého vojáka. Teď se s tím přestat nedá. Ale ihned po skončení války s tím skoncuju. Potřebujeme devizy na lepší věci než na dovoz jedu. Začnu s mládeží, je jen zapotřebí jim říct, aby si nebrali příklad ze starých, že to jde i bez toho! Ve Vídni se mi dlouho vedlo velice špatně! Měsíce jsem neměl nic teplého v ústech. Žil jsem o mléce a suchém chlebu. Ale denně jsem vydával třináct krejcarů za cigarety, denně jsem vykouřil pětadvacet až čtyřicet cigaret! Jeden krejcar tehdy pro mě měl větší cenu než dnes deset tisíc marek. Až jednou mě napadlo: co kdyby sis za těch třináct krejcarů namísto cigaret koupil máslo na chleba, to dělá pět krejcarů a ještě by ti něco zůstalo! Hodil jsem cigarety do Dunaje a víckrát jsem už kouřit nezačal. Jsem přesvědčen, že kdybych byl kuřák, nevydržel bych ty starosti, které mě už tak dlouho zatěžují. Možná že právě tomu vděčí německý národ za svou záchranu!"
Pokud i vy náhodou v knížkách narazíte na slavné kuřáky proměněné v nekuřáky, napište nám o nich. Ještě více nás ale zajímají nápady a "triky", které pomohly v loučení s cigaretou vám osobně.Na vaše příspěvky čekáme ve Víkendu MFD, Senovážná 4, 111 21 Praha 1, fax 02/22062412, e-mail vikend@mafra.cz.
